Věkové omezení přístupu dětí na sociální sítě má v Česku silnou podporu. Bezmála devět z deseti Čechů souhlasí s tím, že by hranice existovat měla, nejčastěji navrhují věk 15 let. Vyplývá to z únorového výzkumu agentury NMS, který zkoumal postoje veřejnosti k doporučení Evropské unie zavést regulaci sociálních sítí kvůli ochraně dětí a jejich duševního zdraví.
Austrálie se jako první země na světě rozhodla omezit přístup na sociální sítě dětem mladším 16 let. Stalo se tak v prosinci loňského roku. V Evropě aktuálně zvažuje podobné opatření Španělsko nebo Francie. Již na podzim roku 2025 Evropský parlament schválil nezávazné doporučení, aby členské státy zavedly minimální věkovou hranici 16 let pro vstup na sociální sítě. Součástí rezoluce je i návrh, aby děti ve věku 13–16 let mohly sociální sítě používat pouze se souhlasem rodičů.
Česko podporuje omezení, ideálně od 15 let
Ve Francii se nyní diskutuje hranice vstupu na sítě od 15 let. Právě tento věk by podle Čechů a Češek byl nejvhodnější i pro Českou republiku. Vyplývá to z únorového výzkumu agentury NMS, který mapoval postoje české veřejnosti k doporučení Evropské unie.
Bezmála 9 z 10 dotázaných se shoduje, že věkové omezení přístupu na sociální sítě by mělo existovat. Nejčastěji zmiňovanou hranicí je právě 15 let (43 procent). Dalších 14 procent respondentů by dokonce povolilo vstup na sociální sítě až od 18 let, tedy v době plnoletosti.
Podpora omezení je přitom napříč celou populací, bez výraznějších rozdílů mezi věkovými skupinami, pohlavím či úrovní vzdělání. Se samotným zněním doporučení Evropského parlamentu souhlasí 86 procent dotázaných.
Také na Slovensku se rezoluce Evropského parlamentu setkává s velkou podporou, 81 procent souhlasí s návrhem. Slováci a Slovenky by stejně jako lidé v Česku ale raději viděli věkovou hranici na úrovni 15 let.
Zákaz jako ochrana duševního zdraví a prevence závislosti
Češi vnímají věkové omezení především jako nástroj ochrany dětí. Dvě třetiny respondentů (66 procent) se domnívají, že hranice 16 let by děti chránila před nevhodným obsahem. Stejné procento lidí zároveň považuje omezení za důležitou prevenci závislosti na sociálních sítích.
„Podle mezinárodní studie The Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) z roku 2022 spadá 8 procent mladých lidí ve věku 11 až 15 let do rizikové kategorie využívání sociálních sítí. Oproti roku 2018 se tento podíl zvýšil o tři procentní body. Češi proto nechtějí své děti chránit pouze před kyberšikanou nebo online predátory, ale dvě třetiny z nich vidí přínos věkové hranice právě v prevenci závislosti a ochraně duševního zdraví,“ doplňuje Lucie Režná z NMS.
Češi ale mezi výhodami zmiňují i ochranu fyzického zdraví nebo schopnosti koncentrace a pozornosti, které dnešní krátká a rychlá videa na sítích mohou negativně ovlivnit.
Češi se obávají vymahatelnosti i sociální izolace
Zavedení věkové hranice ale podle Čechů přináší i řadu rizik. Nejčastěji zmiňovaným problémem je nevymahatelnost zákazu (52 procent) a jeho snadné obcházení (57 procent). Čtvrtina respondentů (24 procent) se obává, že by se děti mohly přesunout do ještě nebezpečnějších online prostředí mimo hlavní sociální sítě. Stejné obavy se objevují i na Slovensku.
Dalších 17 procent dotázaných upozorňuje na riziko sociální izolace, děti by mohly ztratit kontakt s vrstevníky a být odstřiženy od popkulturního světa, který se dnes odehrává a zesiluje především na sociálních sítích.
Respondenti zmiňovali také riziko zaostávání v digitální gramotnosti (16 procent) nebo omezení přístupu ke kreativnímu a vzdělávacímu obsahu (15 procent).
„Dalším rizikem, které zmínilo 16 procent dotázaných, je možné ohrožení soukromí při ověřování věku. Pokud by totiž ověřování nemělo být jen formální, musel by vzniknout mechanismus, který by skutečně prokazoval věk uživatele, například prostřednictvím naskenování dokladu totožnosti. Takový postup by však přinášel riziko úniku nebo zneužití citlivých osobních údajů,“ komentuje Režná. „Zatím neexistuje jasná představa o tom, jak by měl celý systém ověřování věku v praxi fungovat. Také v Austrálii neexistuje jednotný způsob ověřování věku, zákon poskytuje pouze doporučení, jak platformy mohou věk verifikovat,“ dodává.
Online průzkumu v Česku se zúčastnilo 1 006 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku online populace 18+ pomocí on-line dotazování od 5. února do 10. února 2026.
