Polovina mladých Čechů si posílá zprávy se sexuálně laděným obsahem

Sexting se stal běžnou součástí digitálního života českých dospělých. Videa, fotky nebo textové zprávy se sexuálním obsahem si posílá více než třetina populace a v generaci mezi 18–29 lety je to téměř polovina. Nejedná se tak o okrajové chování, ale už o běžný aspekt intimních vztahů v digitálním věku, jehož míra se stárnutím mladší generace patrně ještě poroste.

Informace vyplývají ze zprávy vědeckého týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která vychází hned ze tří šetření mezi českou populací. Se sextingem jsou ale spojené i negativní jevy, vyšší míru sexuálního nátlaku oproti očekávání uvádějí muži. „Rychlý rozvoj digitálních technologií změnil způsob, jakým lidé navazují kontakty, komunikují a budují své vztahy. Pro mladistvé i dospělé se online interakce staly přirozeným rozšířením jejich společenského a milostného života. Technologie nejen podporuje přátelství a randění, ale také hraje ústřední roli v tom, jak objevujeme svou osobní identitu včetně sexuality,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Ainize Martínez-Soto z Fakulty sociálních studií MU.

Sexuálně laděnou či explicitní zprávu v posledním půlroce

• obdrželo:
  • 21 % mladých mezi 11–16 lety
  • 47 % dospělých ve věku 18-59 let
• odeslalo:
  • 11 % mladých mezi 11–16 lety
  • 36 % dospělých ve věku 18–59 let

Sextingem rozumíme odesílání a přijímání sexuálně sugestivních nebo explicitních zpráv, obrázků nebo videí prostřednictvím digitálních platforem. Ačkoli je často spojován s romantickými vztahy, může k němu docházet i mimo něj nebo dokonce rovnou mezi cizími lidmi. Studie odhalila mj. i řadu negativních vzorců. Přibližně třetina dospělých uvedla, že obdržela nevyžádané sexuální zprávy, přičemž častěji se to týká žen (40 procent oproti 27 procentům). „Ženy jsou neúměrně více vystaveny nežádoucí sexuální pozornosti v digitálním prostoru. Z výzkumů na toto téma víme, že dostávání nevyžádaných sexuálních zpráv je spojeno s depresí, úzkostí, stresem a nižším sebevědomím,“ přiblížil Vojtěch Mýlek z týmu IRTIS.

Sexting je typický především pro mladou generaci. Studie prokázala, že bezmála polovina osob ve věku 18–29 let dostává nevyžádané sexuální zprávy, zatímco u nejstarší věkové skupiny (50–59 let) je to jen něco málo přes čtvrtinu. Navíc pro některé mladé dospělé nejde o ojedinělé incidenty, protože 9 procent z nich dostává nevyžádané sexuální zprávy každý měsíc nebo ještě častěji. „Možná ještě znepokojivější je zjištění, že 13 % dospělých uvedlo, že posílalo sexuální zprávy, i když to nechtěli, což naznačuje sexuální nátlak v digitálním kontextu. Tento typ nátlaku k sextingu může vést k pocitům hanby, viny, lítosti a pocitu porušení autonomie,“ doplnil Mýlek.

Zajímavé je, že vyšší míru sexuálního nátlaku uváděli častěji muži (15 procent) než ženy (10 procent). „To zpochybňuje běžné genderové předpoklady a naznačuje, že sexuální nátlak v digitální komunikaci postihuje jak muže, tak ženy. Míra byla také vyšší u mladších dospělých, což poukazuje na potřebu lepšího vzdělávání o souhlasu (konsentu) a hranicích v digitálních intimních vztazích. Skutečnost, že 3 procenta dospělých zažívají tento tlak měsíčně nebo častěji, naznačuje, že pro některé jedince je nátlakové sextování spíše opakujícím se vzorcem než ojedinělým incidentem,“ vysvětlila Ainize Martínez-Soto.

Dalším opakujícím se problémem je sdílení. Téměř jeden z deseti dospělých uvedl, že jeho sexuální zprávy byly sdíleny bez jeho svolení, což představuje závažné porušení soukromí, které může vést k emocionálnímu utrpení, poškození reputace, problémům ve vztazích a v některých případech i k právním důsledkům. Také v tomto případě muži referují tuto situaci častěji než ženy (12 procent oproti 5 procentům). Data tak poukazují na složitější realitu, i když muži zároveň častěji přiznávali, že bez svolení přeposílali zprávy jiných osob (11 procent oproti 6 procentům žen). To naznačuje, že mohou být častěji pachateli i oběťmi této formy narušení soukromí zároveň.

Mezi dospívajícími ve věku 11–16 let byl sexting méně častý než mezi dospělými. Přibližně pětina sexuální zprávu v posledním půlroce dostala, asi desetina takovou zprávu poslala. Většinu dospívajících obdržení sexuální zprávy rozhodilo, ať už takovou zprávu očekávali (77 procent bylo rozrušených alespoň v některých případech) či nikoliv (80 procent). Radostné pocity byly pro příjemce méně časté jak u očekávaných (65 procent mělo radost alespoň v některých případech), tak obzvlášť u neočekávaných sexuálních zpráv (35 procent). I očekávaný sexting tedy může být pro dospívající nepříjemný či znepokojující.

Asi šestina dospívajících ve věku 11–14 let také zažila situaci, kdy je někdo o poslání sexuální zprávy či fotky požádal. Takové žádosti dostávaly častěji dívky (20 procent) než chlapci (12 procent) a pro dospívající byly typicky nepříjemné. Jelikož se se sexuálními žádostmi setkali i někteří jedenáctiletí, preventivní výchova by měla začít již před obdobím dospívání.

Studie kombinuje data ze tří šetření (FUTURE, PARKA a DigiWELL). Celkově analyzuje data od cca 4000 adolescentů a 3460 dospělých.

Kompletní výzkumnou zprávu naleznete zde: https://irtis.muni.cz/cs/aktuality/novinky-a-clanky/vyzkumna-zprava-sexting-v-cesku