Konzumaci piva podle Plzeňského Prazdroje ovlivňuje počasí. Ukazuje to průzkum pivovaru z konce letošního léta, který zkoumá jak se s rostoucí teplotou mění chuť na pivo. Zatímco při teplotách okolo 20 stupňů nebo při dešti Češi preferují ležáky, s vyššími teplotami přecházejí na desítky. Při tropických dnech pak lidé volí především nealkoholická piva.
Podle průzkumu Ipsos Instant Research pro Plzeňský Prazdroj má 71 procent Čechů v teplém letním počasí větší chuť na pivo a naopak. Letošní červenec byl výrazně chladnější a deštivější než ten loňský a jeho průměrná teplota dosáhla v Česku 17,9 stupně, což je mírně pod dlouhodobým normálem a o 1,9 stupně méně než loni.
„Ještě větší rozdíl byl letos v srpnu, který s průměrnou teplotou 17,7 stupně zaostal za tím loňským o 2,5 stupně. To zásadním způsobem ovlivňuje pivovarnictví a celou gastronomii. V červenci a srpnu jsme tak v Česku prodali o téměř 10 procent piva méně než ve stejném období loni,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
Počasí přitom ovlivňuje nejen domácí spotřebu, ale i vývoz piva do zahraničí. „Zcela opačnou situaci jsme ale letos viděli například ve Skandinávii, kde bylo mimořádně teplé léto. Třeba Finsko zaznamenalo v červenci 15 dní s teplotou nad 30 stupňů a náš červencový export do Finska, Švédska a Norska tak byl skoro o 60 procent vyšší než loni,“ vysvětluje Trzaskalik.
Nealku nahrává životní styl i teploty
Téměř polovina respondentů v průzkumu uvádí, že počasí ovlivňuje jejich pivní preference. Čím je v létě tepleji, tím více se přiklánějí ke slabším, a především nealkoholickým pivům. Zatímco při teplotě do 19 stupňů sahá po nealko pivu 30 procent spotřebitelů, při teplotě do 29 stupňů je jich už polovina. V případě tropů volí nealkoholické pivo včetně ochucených variant 77 procent dospělých.
„Spotřeba nealkoholických piv se s rostoucí teplotou v létě rapidně zvyšuje, navíc nealko piva reagují na výkyvy počasí mnohem silněji než ležáky, svrchně kvašená piva nebo desítky. S trochou nadsázky lze říct, že popularitě nealko piv v posledních dekádách nahrává nejen změna životního stylu, ale také klimatická změna. Vidíme to i na prodejích, před 20 lety tvořil tento segment 1 procento našich tuzemských prodejů, loni to bylo už 12 procent,“ uvádí Trzaskalik. Na otázku, proč v létě dotazování dávají přednost nealkoholickému pivu před tím alkoholickým, jich téměř 70 procent odpovědělo, že kvůli osvěžení při horku.
Teploty ovlivňují i druh piva
V Česku jsou tradiční ležáky, které se nejvíce pijí v chladnějším počasí, s rostoucími teplotami jejich spotřeba klesá. Když v létě teplota nepřesahuje 19 stupňů, preferuje je 55 procent dotázaných. Pokud se ale vyčasí a teplota stoupne k 29 stupňům, po ležáku sáhne 33 procent konzumentů, ve dnech, kdy je přes třicet stupňů, pak jen 18,5 procent.
Podobný pokles zájmu v závislosti na rostoucí teplotě zaznamenávají i svrchně kvašená piva stylu IPA, APA či ALE. S teplotami okolo 30 stupňů po nich sáhne jen 9,5 procenta lidí, v tropických dnech pak necelých pět procent.
„Svrchně kvašená piva mají často vyšší hořkost a také větší obsah alkoholu. To způsobuje, že v letních horkých dnech nejsou pro spotřebitele první volbou. Naopak s teplejším počasím roste zájem o výčepní piva. Když teploměr stoupá ke třicítce, vzroste obliba desítek na 48 procent, jakmile se se ale ještě víc oteplí, poklesne zájem i o desítky a lidé sahají po nealko pivu,“ vysvětluje Trzaskalik. Malá, ale poměrně stabilní je pak kategorie tzv. kyseláčů. Jejich obliba mezi respondenty se bez ohledu na počasí a teplotu pohybuje okolo 3 %.
Teplo má vliv na plánování a logistiku
Počasí v pivovarnickém průmyslu neovlivňuje jen chutě spotřebitelů, ale i plánování a logistiku pivovarů. Prazdroj proto využívá speciální analytický model, díky kterému může z dat v minulosti plánovat výrobu a distribuci piva v budoucnu. K historickým údajům o teplotách, srážkách a dalších ukazatelích za posledních deset let, které čerpá od Českého hydrometeorologického ústavu, přidává data o spotřebě piva v daném počasí.
„Model nám ukazuje, jakou roli hraje oteplení nebo naopak ochlazení. Každý teplotní posun o jeden stupeň nahoru nebo dolů od dlouhodobého průměru znamená obvykle změnu o 1,5 procenta až 3 procenta v prodejích piv, především těch čepovaných. Díky tomu dokážeme lépe plánovat logistiku v následujícím roce, aby piva vždy a na všech místech bylo dostatek,“ dodává Jakub Štaif, manažer plánování poptávky Plzeňského Prazdroje.
Prodeje piva v létě nejčastěji podporují hudební festivaly. „Za posledních deset let – s výjimkou útlumu v covidovém období – se prodeje piva na festivalech, koncertech a dalších letních eventech neustále zvyšují. Jen letos pozorujeme oproti loňsku zhruba 10 procent nárůst. Lidé se chtějí setkávat a bavit, užít si svou oblíbenou hudbu a zároveň si přitom vychutnat dobře vychlazené pivo. Na festivalech i proto stále častěji nabízíme kromě sudového i tankové pivo nebo zóny, kde se čepuje do skla,“ dodává Roman Trzaskalik.
