Až 94 procent adolescentů bylo za poslední rok vystaveno nenávistným projevům online, 63 procent dětí a mladých lidí z ohrožených skupin je těmto projevům vystaveno dokonce jednou týdně a častěji. vyplývá to z šetření agentury Ipsos pro společnost T-Mobile.
Mladí lidé tráví stále více času na sítích, kam se přesouvá jejich každodenní život i některé problematické jevy – šikana nebo i nenávistné projevy. T-Mobile ve spolupráci s In IUSTITIA nechal sestavit panel 816 respondentů ve věku od 11 do 21 let – z toho 578 příslušníků majority a 194 členů vybraných minoritních skupin, které jsou více ohrožené nenávistnými projevy.
„Výzkumů na téma nenávistných projevů online bylo zatím minimum a my nyní přicházíme s aktuálními daty. Ukázalo se například, že respondenti pracují s širší koncepcí nenávistných projevů než odborná veřejnost, protože s nimi přicházejí do styku,“ říká Michal Kormaňák, analytik Ipsos.
„Na druhou stranu kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření,“ dodává.
Aktualizaci přístupu k problematice nenávistných projevů online prosazuje i Klára Kalibová, advokátka a ředitelka In IUSTITIA. „Každý mladý člověk z LGBT+ komunity se v uplynulém roce setkal s nenávistnými projevy – pětina z nich dokonce denně. A to je jen špička ledovce,“ upozorňuje.
„Výzkum ukazuje, že předsudky vůči menšinám je běžnou součástí života v Česku. Výzkumný panel s ohledem na zastoupení menšin má své limity – nereflektuje například reálný počet Romů a Ukrajinců v Česku. Lze s jistotou předpokládat, že počet těch, kteří se setkali s nenávistnými projevy online, bude ve skutečnosti ještě vyšší,“ doplňuje.
Průzkum potvrdil vysoký výskyt kyberšikany. Zde platí, že 67 procent adolescentů jí přímo čelilo – nejčastěji šlo o rozšiřování pomluv a lží (34 %) nebo o urážky (31 %). Pouze šest z deseti obětí kyberšikany se někomu svěřilo. Nejméně se svěřovali chlapci – jejich ochota svěřovat se klesá s věkem.
Co se týče nenávistných projevů online, mladí na ně často nijak nereagují a ignorují je. Na 49 procent všech mladých lidí bylo v posledních 12 měsících vystaveno nenávistným projevům jednou týdně nebo častěji. Více jde o členy ohrožených skupin – 59 procent, a konkrétně mezi LGBT+ mladými lidmi dokonce nebyl nikdo, kdo by se s nenávistnými projevy online nikdy nesetkal.
Nejčastěji byly namířeny proti Ukrajincům (50 %) a LGBT+ lidem (43 %). Na takové projevy pak 45 procent mladých lidí reaguje aktivně a 35 procent pouze pasivně – často si dotyčného člověka zablokují na sociální síti.
Zároveň to jsou právě členové ohrožených skupin, kteří v 66 procent případů reagují aktivně, tj. oznámili nenávistný obsah sociální síti, přidali komentáře s fakty či podpořili komentář, který nenávistnému projevu odporoval. Ve 42 procent případů je k tomu motivuje potřeba zastat se dotčeného člověka.
„Nenávist ve veřejném prostoru někdy překračuje hranice zákona, vždy ale hranice obyčejné lidské slušnosti. V posledních měsících jsme i v médiích viděli řadu případů mezi školáky, kdy zůstává člověku rozum stát nad jednáním některých studentů. Čísla nyní máme. Ta veřejnosti předkládáme a pevně věříme, že se odborná veřejnost zamyslí i nad příčinami a další možnou prevencí,“ říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.
„I my v T-Mobilu se dlouhodobě zaměřujeme na budování bezpečného a respektujícího online prostředí. Průzkum pomůže nejen specializovaným organizacím problém efektivněji řešit – edukací, prevencí, ale věřím, že i školám může pomoci zaměřit se na prevenci a ochranu těch nejzranitelnějších z nás,“ dodává.
Průzkum je součástí dlouhodobé mise T-Mobilu – v rámci ní probíhá například kampaň No Hate nebo grantová výzva Česko bez předsudků, zaměřená na podporu projektů zabývajících se předsudečným násilím.
