Nadační fond nezávislé žurnalistiky ve spolupráci s Katedrou mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vypracoval studii reflektující mediální pokrytí tragické střelby 21. prosince 2023. Cílem studie není hledat jednotlivé chyby médií v extrémní situaci, ale přispět k formování zásad zpravodajství o masových střelbách.
Útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se stal nejhorší masovou střelbou v dějinách Česka. Nejen celá společnost, ale i média byla vystavena mimořádné situaci, kdy mnoho informací bylo nejasných, nepotvrzených a zmatečných. V demokracii se svobodou médií je prakticky nemožné, aby nedošlo při referování o tragédii k chybám. Mnohé mediální domy chyby již reflektují a zpřesňují své kodexy a editorská pravidla. NFNZ se rozhodl do této potřebné diskuse přispět první rozsáhlejší studií na toto téma, kterou vypracoval tým Centra pro mediální etiku a dialog.
„V Česku prakticky neexistuje platforma pro smysluplnou diskusi o standardech žurnalistiky, což se bohužel ukázalo i po tragédii z minulého prosince. Proto se NFNZ rozhodl podpořit vznik studie, která by souvisle přiblížila zásadní sporné otázky, a pokusila se nabídnout i přiměřené zásady pro zpravodajství o masových střelbách. Mnohá média nepochybně s některými zásadami nebudou souhlasit, ale pak by měla nabídnout vlastní reflexi novinářských zásad v podobných krizových situacích. Jen tak lze udržet tolik potřebnou důvěru v kvalitní žurnalistiku u čtenářů, diváků a posluchačů,“ vysvětluje důvody vzniku studie výkonný ředitel NFNZ David Klimeš.
Studii vypracoval tým z FSS MUNI ve složení Jan Motal, Lucie Čejková, Vojtěch Dvořák a Veronika Verešová. Autoři detailně popisují svá východiska a také přístup z pozice společensky zodpovědné žurnalistiky, protože v diskusích často asi tak nebylo sporu o samotných faktech v mediálních textech, jako o různých normativních přístupech k jejich použití, řazení či kontextualizaci. Analýza dále rozebírá jednotlivé zásady a v případových studiích ukazuje, jak je důležité v bezpečnostně krizové situaci snižovat riziko, nezdůrazňovat střelce a respektovat oběti. V závěru materiál přehledně shrnuje zásady týkající se bezpečnosti, osoby střelce a obětí.
Mnohá média nepochybně s některými zásadami nebudou souhlasit, ale pak by měla nabídnout vlastní reflexi novinářských zásad v podobných krizových situacích.
David Klimeš, výkonný ředitel NFNZ
Materiál má sloužit k podpoře dalšího rozvíjení diskuse odborné veřejnosti o novinářských standardech, a proto především vyjasňuje některé argumenty, které byly dosud pouze nastíněny bez přesnějšího srovnání s materiálem v médiích. Jak vysvětluje vedoucí autorského týmu studie Jan Motal z Centra pro mediální etiku a dialog, cílem je především nenechat vyšumět v poslední dekádě jedinečný a důležitý profesní dialog o standardech žurnalistiky.
„Nechceme hodnotit, která média se s útokem vypořádala lépe a která špatně. Nejde o reprezentativní výzkum,“ říká Motal. „Chtěli jsme navázat na diskusi, která se na přelomu roku mezi lidmi z médií rozvinula a již považujeme za výjimečnou a důležitou. Shrnujeme proto zásady společensky zodpovědného pokrývání masových útoků, jež v této diskusi zaznívaly, a ukazujeme jejich principy na konkrétním, vybraném materiálu z českých médií. Chceme tak pomoci prohloubit argumenty této diskuse a podpořit novináře a novinářky, aby o hranicích žurnalistických standardů vedli rozhovor i nadále. Cílem je podpořit samoregulační vyjednávání mezi lidmi z médií a poskytnout jim servis ve formě materiálu, jenž by jim v této diskusi mohl pomoci,” dodává.
Kompletní studie NFNZ a FSS MUNI je dostupná zde.

