Evropský parlament a Rada došly minulý týden k předběžné dohodě o nových pravidlech zakazujících dezinformační reklamní prohlášení o enviromentálních dopadech.
Od roku 2026 by měl nový zákon EU zakázat mimo jiné tvrzení o „klimaticky neutrálních“ výrobcích. Aby byl ovšem úspěšně zaveden, musí jej ještě definitivně schválit členské státy EU a parlament. Zákon přichází v obě, kdy se po celém světě řada nevládních organizací, ale také další instituce snaží upozorňovat a bojovat s praktikami „greenwashingu“e
Problémem také je, že spotřebitelé jsou často ohledně tvrzení značek bezradní. Ve většině případů nerozumí rozdílu mezi prohlášením, že je něco „uhlíkově neutrální“ (carbon neutral) a tím, že něco dosáhlo „čisté uhlíkové nuly“ (carbon net zero). Podle EU je na značkách/firmách, aby vysvětlily, co přesně dělají a jaký dopad má jejich činnost na životní prostředí, a aby tak umožnily spotřebitelům se správně rozhodnout.
Co přesně bude zakázáno?
- obecné environmentální tvrzení, např. „šetrný k životnímu prostředí“, „přírodní“, „biologicky odbouratelný“, „klimaticky neutrální“ nebo „ekologický“, bez důkazu o uznávaných vynikajících environmentálních vlastnostech, které se vztahují k tomuto tvrzení;
- obchodní sdělení o zboží s vlastností, která omezuje jeho trvanlivost, pokud jsou k dispozici informace o této vlastnosti a jejím vlivu na trvanlivost;
- tvrzení založená na kompenzaci emisí, že výrobek má neutrální, snížený nebo pozitivní dopad na životní prostředí;
- označení udržitelnosti, která nejsou založena na schválených certifikačních systémech nebo stanovena veřejnými orgány;
- tvrzení o trvanlivosti (durability) z hlediska doby nebo intenzity používání za běžných podmínek, pokud nejsou prokázána;
- nabádání spotřebitele, aby vyměnil spotřební materiál, například inkoustové náplně do tiskáren, dříve, než je nezbytně nutné;
- prezentování aktualizací softwaru jako nezbytných, i když pouze rozšiřují funkčnost;
- prezentování zboží jako opravitelného, i když tomu tak není.
Aby se předběžná dohoda stala zákonem, musí ji nyní definitivně schválit Parlament i Rada. Hlasování poslanců Evropského parlamentu se očekává v listopadu. Po vstupu směrnice v platnost budou mít členské státy 24 měsíců na to, aby nová pravidla začlenily do svých právních předpisů.