Připomínka 182. výročí narození českého hudebního skladatele a 130 let od premiéry jeho Novosvětské symfonie v newyorské Carnegie Hall. To jsou důvody, proč se portrét Antonína Dvořáka objevil 8. září ve speciálně upraveném logu na hlavní stránce Googlu.
V pátek 8. září uplynulo přesně 182 let od jeho narození. Letos se s tímto datem pojí ještě jedno významné výročí – 130 let od premiéry Novosvětské symfonie. Google toto významné výročí připomíná takzvaným doodlem, který zobrazuje Dvořákův portrét a panorama New Yorku ve tvaru zvukové vlny.
Novosvětská se stala známou nejen pro svou melodickou krásu, ale také proto, že byla první z několika skladeb, které si posádka Apolla 11 zahrála na Měsíci během historického přistání v roce 1969. Astronaut Neil Armstrong si jí totiž oblíbil už při hraní ve studentském orchestru, právě proto ji pustil jako první skladbu mimo naši planetu. Světově unikátní sbírku s názvem „Archiv Antonína Dvořáka“ spravuje Národní muzeum České republiky ve svém Českém muzeu hudby. Ve sbírce se nachází celkem předmětů 3500 sbírkových předmětů, včetně originálu rukopisu Dvořákovy 9. Novosvětské symfonie a dalších vzácností.
„O světovém významu Antonína Dvořáka a jeho díla svědčí též to, že Archiv Antonína Dvořáka byl v letošním roce zapsán do prestižního Mezinárodního registru programu Paměť světa UNESCO. Jsem hrdý, že Národní muzeum má možnost pečovat o tak významnou část světového kulturního dědictví,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Speciální Doodle k této příležitosti připravil americký “Doodler” Kevin Laughlin, který v minulosti zpracoval do podoby Doodlu třeba i Staroměstský orloj. Termín “Doodler” označuje grafiky a animátory, kteří navrhují slavnostní ztvárnění loga Google na domovských stránkách Vyhledávání.
„Hlavní melodii Novosvětské znám, protože pronikla do kulturního povědomí podobně, jako třeba Debussyho Clair De Lune nebo Šostakovičův Valčík č. 2. Fascinuje mě, jak tuto symfonii ovlivnila americká krajina a zejména město New York. Proto jsem Doodle ztvárnil jako kombinaci portrétu klasického skladatele s panoramatem New Yorku 19. století zpracovaným do tvaru zvukové vlny. Čerpal jsem inspiraci i z přebalů alb Novosvětské, na nichž se tato metropole velmi často objevuje,“ říká Kevin Laughlin.