Jako první pivovar ve střední Evropě uvařil Radegast pivo ze vzdušné vlhkosti díky zařízení vyvinutému na ČVUT. Značku Futur ochutná jen pár lidí.
Pivovar Radegast zesílil aktivity, jimiž dlouhodobě upozorňuje na problematiku úbytku vody v krajině. Připravil limitovanou várku symbolické značky piva Futur, která využívá vodu získanou ze vzdušné vlhkosti díky přístroji EWA, jenž vyvinuli vědci z ČVUT.
Radegast Futur je ležák, který se vyznačuje velmi vysokou hořkostí přes 60 jednotek hořkosti (IBU). Většina českých ležáků má přitom hořkost kolem 30 IBU a nejvíce hořké pivo Radegastu – Ratar – dosahuje 50 IBU.
„Ležák Futur je důkazem, že by se pivo tímto způsobem uvařit dalo, ale zároveň je vzkazem, že budoucnost bez vody v Radegastu určitě nechceme,“ říká Petr Klíma, senior brand manažer značky Radegast, a dodává: „Proto se snižováním její spotřeby a ochranou vodních zdrojů zabýváme dlouhodobě a podporujeme projekty, které se věnují zadržování vody v krajině. Od roku 2015 jsme do nich investovali přes sedm milionů korun.“
Várka Futur byla uvařena v objemu 200 litrů a nebude běžně k dostání. Ochutnat ji budou moci lidé na festivalu značky Radegast den, který se koná 26. srpna. O několik lahví budou moci také soutěžit lidé na sociálních sítích pivovaru
Významnější výroba piva ze vzduchu by také byla podstatně nákladnější. Jak na tiskové konferenci k projektu uvedl Libor Ansorge z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, bylo by náklady na vodu zhruba tisícinásobné. Za kubík podzemní vody využívaný k výrobě piva se podle něj platí dvě koruny. Litr vody ze vzdušné vlhkosti pak vychází na zhruba 10 až 15 korun podle použité technologie, doplnil Tomáš Matuška, vedoucí výzkumného týmu S. A. W. E. R. na ČVUT, který se zabývá možnostmi získávání vody ze vzduchu.
Hořká budoucnost
Jak na tiskové konferenci k projektu upozornil Libor Ansorge, v posledních letech v Česku prší méně často, ale intenzivněji, přičemž celkový objem srážek se příliš nemění. V roce 2017 napršelo na našem území 53,9 milionů m3 vody, v roce 2021 přinesly srážky 53,7 milionů m3 vody.Zatímco v roce 2017 odteklo necelých 10,8 milionů m3 vody, před dvěma lety to bylo více než 14 milionů m3 vody. Navíc dochází k trvalému nárůstu teplot a tím k rostoucímu výparu vody z krajiny. „V Česku platí, že co u nás nenaprší, to nemáme. Jsme ‘střechou Evropy‘ a 98 procent vody, která od nás v řekách odtéká, pochází ze srážek spadlých na území Česka. Musíme se proto naučit zadržet vodu, která u nás naprší,“ uvedl Ansorge a doplnil: „Voda v krajině je nezbytná nejen pro vegetaci a živočichy, ale má nezastupitelný význam i pro ochlazování krajiny. Bez vody by byla naše krajina v létě jen přehřátá poušť.“
Právě možností dodávek vody ze vzduchu nejen v pouštních krajinách se věnuje tým S. A. W. E. R. na ČVUT, který původně pro český pavilon na Expo v Dubaji vyvinul přístroj pro získávání vody ze vzduchu. Postupně byl vyvinut ve spolupráci se společností Karbox přístroj EWA, přes který se získala voda i pro pivo Futur. „EWA je unikátním zařízením, které je schopno získávat vodu i ve velmi suchém a horkém prostředí. Primárně je určeno jako nouzový zdroj pitné vody například pro složky záchranného systému ve velmi suchých oblastech,“ přiblížil Tomáš Matuška a pokračoval: „Dokáže získat zhruba 35 litrů vody za den v těch nejsušších a nejteplejších místech na světě. Nicméně pro průmyslovou výrobu piva by získávání vody v takových podmínkách bylo nemožné nebo přinejmenším velmi nákladné.“
Sedm milionů korun investic
Radegast sám podniká konkrétní kroky k tomu, aby se voda do přírody vracela. V letošním roce věnuje jeden milion korun na obnovu či výstavbu lesních tůní ve spolupráci s Lesy ČR. Odborníci vytipovali 14 míst po celém Česku vhodných pro zřízení tůní. To, jaké projekty budou realizovány, může ovlivnit i veřejnost. Na webu radegast.cz/bojovodu mohou lidé do poloviny září hlasovat pro projekt, který si přejí společně s Radegastem podpořit.
Radegast také dlouhodobě snižuje vlastní spotřebu vody, za posledních 15 let to bylo o 40 procent. Jak uvedl Petr Klíma z Radegastu, na výrobu jednoho hektolitru piva spotřebuje Radegast 2,29 hektolitru vody. Za celou skupinu Plzeňského Prazdroje je to 2,86 litru a cílem je dostat se nejpozději do roku 2030 na 2,75 litru. Pro srovnání – za české pivovary udával Český svaz pivovarů a sladoven za rok 2022 průměr 3,4 hektolitru a světový průměr činí 4,5 hektolitru vody na jeden hektolitr piva.
„Hledáme další možnosti, jak spotřebu snižovat, bez intenzivní recyklace vody jsme ale aktuálně na hraně možností,“ doplnil Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje. Skupina dosud využívá inovace ve výrobě, dává důraz na kvalitu vody a investuje do zadržování vody nejen v okolí pivovaru Radegast i grantových programů. Celkem jde o investice okolo sedmi milionů korun. Zavádí i další novinky, jako třeba bezvodé pisoáry v pivovaru i restauracích.
