Kdysi dávno, za časů, kdy byla horká jen sazba, a ne i hlavy redaktorů, vycházely v novinách soudničky. Příběhy ze soudních síní o mordech, krádežích a nevěrách. Vlastně pokleslá, ale hodně čtená věc, na které novináři pilovali styl a spisovatelé si díky ní přivydělali, aby při sepisování knih netřeli bídu s nouzí. Psávaly se na okraj stránek a spíš do zadní části deníků, zaplnily místo a lid si zanadával, jaká verbež to mezi námi žije. Po válce si stejně odplivoval při politických monstrprocesech, znovu čile povzbuzován spisovateli. Psovi psí smrt… Soudní přelíčení se stalo dramatickým kusem, včetně dovedně fabulovaných pasáží, vycházely přepisy, vysílaly se šikovně manipulované záznamy. A pak se poměry normalizovaly, až zůstalo u černé kroniky, a leckdy se radši neřeklo vůbec nic, když se to nehodilo, protože by se národ nepohoršil jenom nad pachatelem, ale i nad celým systémem. V divokých 90. letech se černá kronika volně prolnula s domácí politikou a začala okupovat přední stránky. A u toho jsme zůstali, i když nás éra pravidelně vybuchujících aut už opustila. Přetrvala ale chuť pást se na cizím neštěstí, doprovázená touhou zchladit si na někom žáhu. Snaha dělat z trestního řízení a soudního přelíčení jakousi reality show pro laiky je šeredná záležitost, která se nám jednou všem vymstí. Právo je možná kreativní obor, ale režisérem má být soudce, ne televizní divák. Co má popisování sexuálního života muže obviněného z vraždy své manželky a dcery společného s veřejným zájmem? Nic. Mediální hony a lynče nepochybně mají svůj vliv na budoucí postupy v trestním řízení, už jenom kvůli podvědomému reflexu „co by na to řekli lidi“. O tlaku politiků, kteří tyhle veřejné nálady sledují ještě pozorněji a rádi se přihřejí ve světle aktuálních událostí, ani nemluvě. Pochyby vyvolává třeba bleskové uvalení vazby na polského řidiče kamionu, který způsobil nehodu na železničním přejezdu ve Studénce. Nebyla to náhodou spíš snaha předvést veřejnosti, že „orgán koná“? Případů, kdy byla vazba zbytečná nebo uměle protahovaná, takže stát se za ni pak zpětně omlouval a vyplácel odškodnění, je za poslední roky hodně. Bude další?
Nedělejte ze soudů reality show. Rozhodovat mají soudci, ne diváci.
