Digimedia nabídla zejména diskusi o části kmitočtového spektra, které nyní využívají televize pro terestrické digitální vysílání. Pásmo 700 MHz by mohlo být vymezeno pro mobilní broadband, což se nelíbí televizím. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Karel Novotný na úvod přislíbil vznik strategického plánu od Českého telekomunikačního úřadu, jenž by měl být do konce letošního roku odevzdán vládě k projednání.
Kateřina Kalistová, náměstkyně ministra kultury, digitalizaci podporuje. Na druhou stranu jí vadí „absence relevantního rozhodnutí k budoucnosti digitálního rozhlasového vysílání, jehož konkrétní přidaná hodnota je pro posluchače nejasná“. Kalistová žádala hlavně odpověď na otázku, zda se vyplatí měnit stávající počet 15 milionů přijímačů v českých domácnostech.
Legislativa současnosti neodpovídá
Generální ředitel České televize Petr Dvořák si stál za tím, že by se česká legislativní úprava měla odvíjet především od vývoje té evropské. „Dochází ke konvergenci klasických médií s těmi internetovými, diskuse, která se vede, je namířena především k tradičním médiím a nebere internet v potaz. Zatímco jsou tradiční média regulovaná v nějaké formě a rozsahu, část s největším mediálním prostorem zákon pomíjí,“ vyjasnil nepoměr v regulaci a dodal: „Zkusit regulovat internetová média je tak trochu mission impossible.“
Podle Dvořáka se také značně proměnil mediální trh v České republice: „Řada komerčních médií v Česku neplní svůj primární cíl, tedy generovat zisk, fungují pouze jako jakási obrana aktiv.“ Na základě této skutečnosti jsou média veřejné služby poměrně v nevýhodě. Dvořák chce, aby definice nových způsobů šíření vyhověla spíše tradičním médiím.
Za možný problém považuje i oblast geoblockingu a přenášení televizních práv i do jiných států. „Pro koncesionáře by bylo ideální připojit se na internet a zhlédnout utkání hokejového MS třeba ve Španělsku, ovšem technicky to není jednoduchá věc.“ Klíčových je podle Dvořáka pro média veřejné služby několik priorit, zejména vyřešení pravomocí kontrolních a regulačních orgánů Českého telekomunikačního úřadu, Rady České televize a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a vyjasnění přechodu na DVB-T2.
Přítomní zástupci komerčních televizí, generální ředitel Primy Marek Singer a Štěpán Peichl, vedoucí právního oddělení CET 21, s ním částečně nesouhlasili. Singer hned na úvod s humorem potvrdil, že po něm stále vlastníci chtějí, aby Prima především generovala zisk, a totéž potvrdil i Peichl.
„Český trh je svým způsobem výjimečný, struktura příjmu je jiná. Tady je debata o budoucnosti důležitější, vyhrocenější než v sousedních zemích a bude i nadále,“ řekl Singer. Terestrické vysílání má podle slov generálního ředitele Primy budoucnost, dodal však, že jeho podoba by se měla řešit rychle, neboť rok 2020, kdy by se mělo podle Evropské komise vyřazovat pásmo 700 MHz pro mobilní broadband, je blízko. „Vzpomeňme si, jak by dnešní debata vypadala v roce 2010, kdy neexistovaly pojmy jako hybridní vysílání nebo Netflix,“ upozornil Singer. „Nezbývá než se dát do práce, komerční vysílatelé jsou připraveni,“ potvrdil ochotu komerčních subjektů spolupodílet se na další podpoře terestrického vysílání. O tom, že by přechod na nový druh vysílání mohl být limitující pro diváky, nemá Singer iluze, avšak je přesvědčen, že „tam, kde bude obsah, tam budou i diváci“. Zároveň generální ředitel Primy poukázal na to, že jakékoli legislativní rozhodnutí není jen v národním zájmu a mělo by být vždy vyjednáno v kontextu evropského dění.
Budoucnost v terestrické platformě vidí i společnost CET 21, což potvrdil Štěpán Peichl. Otázkou jsou podle něj spíše způsoby, jakými bude přechod na DVB-T2 financován. „V minulé digitalizaci platili komerční vysílatelé jak analalog, tak digitál.“ Současná mediální legislativa podle Peichla neodpovídá aktuální situaci na trhu: „Stávající zákon, který je platný 15 let, je neaktuální. Dnes nedávají smysl licence, v rámci nichž je jeden obsah licencován pro každou platformu zvlášť.“
Generální ředitelka společnosti Atmedia Michaela Vasilová měla o blízké budoucnosti jasno: „Můj osobní názor je, že se před rokem 2020 nestane nic. Nejsem optimista, existuje riziko, že když budeme přecházet na DVB-T2, část lidí může jít cestou kabelové televize či satelitu.“ Na druhou stranu existuje podle podle Vasilové naděje, že DVB-T2 znatelně rozšíří kapacitu, dostupnost signálu i rozmanitost: „Nazývám to dobou tematickou, může vzniknout prostor pro tematické televize.“
Michal Feix, prokurista společnosti Seznam, má na problematiku digitální televize opačný pohled než zástupci tradičních médií. „Otázka, zda chceme jít do DVB-T2, není u nás na stole. Zajímá nás leda hybridní televize. Běžný terestrický kanál dělat nechceme, zdejší prostředí trpí přeregulací.“ Feix varoval, že dění na evropské půdě v současnosti může zasáhnout spíše on-line svět než tradiční média, a na závěr upozornil na to, že by se stát měl zamýšlet spíše nad podporou vysokorychlostního internetu než terestrického vysílání: „Stojím jednoznačně za podporou internetu na úkor DVB-T2, jestli si tu říkáme, že čtyři miliony lidí u hokejového přenosu český internet neunese, tím spíš bychom se z bodu měli posunout dál.“
Divák ještě neutekl, trendy se ale mění
Divák se na internet ještě stoprocentně nepřesunul a pokles sledovanosti klasické televize stále nenastal, což vyplynulo z výzkumu společnosti Mediaresearch, již zastupovali Tereza Šimečková a Tomáš Bičík. Šimečková však potvrdila, že se mění návyky příjemců, hlavně mladších ročníků, které preferují multiscreening. Avizované výsledky crossmediálního měření pak Mediaresearch slíbila odprezentovat v červnu letošního roku.
Proměnu v chování klasického příjemce mediálního sdělení potvrdil také ředitel redakcí Economie Vladimír Piskáček: „Klíčem k úspěchu je obsah, čtenář není v tradičních médiích a už tam ani nebude.“ Internet za konkurenci nepovažuje Česká televize, což potvrdil Pavel Hanuš. „ČT musí pracovat s distribučním mixem, se všemi smysluplnými platformami šíření. Téma kompletního přechodu televize na internet je marketingový projekt, probíhá jen změna mixu.“ S tím nesouhlasil Michal Feix ze Seznamu: „Pohled pana Hanuše bych sdílel pouze v případě, že bych seděl na židli provozovatele terestrické televize. Všichni bojujeme o diváka s tím, že už nemáme k dispozici pouze klasickou televizi.“
Dojde taky na rozhlas?
V nepřehledné situaci je také rozhlas. Tématem číslo jedna byl přechod na digitální vysílání. Ředitel Odboru techniky Českého rozhlasu Karel Zýka potvrdil, že je to „kyselé jablko, do kterého nikdo nechce kousnout“. Zýka však potvrdil, že ČRo musí být v procesu digitalizace lídrem a už letos spustí experimentálně své DAB vysílání.
Do střetu s ním se však dostal Michel Fleischmann z Lagarde`re: „Ptejte se posluchačů, proč vlastně digitál. DAB je jenom jedním z možných kanálů distribuce signálu.“ Fleischmann také poukázal na to, že poslech FM rádia neklesá, naopak je v poslední době populárnější i u mladé generace.
Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace uspořádala na pražských Kavčích horách jubilejní, desátý ročník konference Digimedia. Symbolicky v sídle České televize se sešli zástupci českých médií, agentur i odborné veřejnosti.
Podle prezidenta mediální skupiny Lagarde`re ČR Michela Fleischmanna bude DAB vysílání jen jednou z možných platforem.
Michaela Vasilová, současná managing directorka společnosti Atmedia, prorokuje televizím „dobu tematickou“.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák řekl, že některá česká média neslouží jako generátor zisku, ale obrana aktiv.
