Televizní obsah je vysoké úrovně a zpravidla stojí velké peníze jej vyprodukovat. Takové televizní pořady pak sledují zpravidla lidé na velkých obrazovkách v obývacích pokojích. I když tuhle premisu už pomalu opouštíme — lidé si pouštějí kvalitní televizní obsah už i na svých počítačích a mobilech. VOD služby jako Netflix a Prima+ mohou být příkladem. Každopádně sledování tohoto kvalitního kontentu si u diváků vyžaduje mnohem větší pozornost než sledování internetu obecně.
Naopak v online prostředí je množství videoobsahu velmi rozdílné úrovně. Od vysoce kvalitních VOD až po uživatelsky generovaná krátká videa na sociálních sítích. Navíc platí, že videoreklama na internetu ani nemusí být spojena s videokontentem. U mnoha magazínů se setkáme s tím, že mezi odstavce článků vkládají takzvanou „outstream videoreklamu“.
Roli hraje bezesporu i velikost přehrávače. Ale to by nebyl největší problém. Na internetu najdete malé přehrávače videa třeba v úzkém sloupci. A svou roli hraje i zapnutý zvuk. U televizního obsahu o zvuku vůbec nediskutujeme — je vždy aktivní. Ale na internetu tomu bývá často naopak.
To byl tedy výčet jen několika důvodů, proč obsah v televizi má větší pozornost diváků než na internetu, s čímž souvisí i to, proč je u inzerentů žádanější.
Z výše popsaných důvodů není jednoduché pro televizní plánovače doplnit chybějící imprese online videem. Je potřeba si dobře vybírat a do procesu ideálně zapojit vydavatele. Například ve formě programatických dohod, do kterých je zapojeno jen to, co odpovídá definované kvalitě. Téměř nepoužitelný je OpenRTB, kde můžete zacílit na doménu a formát, ale v případě videa téměř nerozeznáte rozdíl mezi „outstream“ a „instream“ videem.
Na druhou stranu internet je budoucností televize a je potřeba se do něj ponořit mnohem více, protože TV jako zařízení pomaličku ztrácí a zejména mladší generace využívá pro konzumaci videa úplně jiná zařízení.
Hezky to ukazuje výzkum prezentovaný prostřednictvím emarketer.com, který ukazuje postupné navyšování času, který lidé tráví sledováním digitálního videa. Ten od roku 2017 postupně roste z hodiny a 19 minut denně na hodinu a 49 minut v roce 2021. Naopak čas strávený před televizí se zmenšil z necelých čtyř hodin denně v roce 2017 na tři hodiny a 22 minut v roce 2021. Digitálním videem je v tomto případě myšleno jakékoli sledování videí na desktopu a mobilu, ale i herních konzolí a CTV. Takže nelze nevyčíst, zda více lidí z klasické TV přechází na CTV, nebo na počítač a mobil.
Když to shrnu: Televize má obrovskou výhodu ve vlastnictví a výrobě videoobsahu, který je na míle kvalitnější, než to, co se běžně objevuje na YouTube, Facebooku nebo TikToku.
Problémem však zůstává chování diváků v online prostředí. Většina mladší populace nebude seriál Ulice sledovat ani na mobilu, ani v rámci klasického lineárního vysílání. Naopak budou spíše sledovat zprávy, počasí, recenze produktů a další obsah. Je tedy třeba najít cestu, jak tento kvalitní obsah doručit cílovému publiku, po případě doplnit o jiný obsah, který bude na internetu zajímavý.
Až se to stane, budou mít plánovači televizní reklamy volnější ruce a začnou využívat online v mnohem větší míře než nyní.