Nefinanční ESG reporty byly donedávna doménou velkých, nadnárodních firem. Vývoj posledních pěti let ukázal, jak rychle je trh přijal. Zájem o ESG roste napříč všemi sektory. Z EU navíc přichází nová regulace, která chce dosavadní praxe sjednotit a podrobit auditům.
Až s červnovým závěrem francouzského předsednictví v Radě EU proběhla médii očekávaná zpráva. Směrnice o udržitelném vykazování podniků (Corporate Sustainable Reporting Directive, CSRD) dostala zelenou. Počet firem, které budou povinně reportovat environmentální, sociální ukazatele a informace o řízení společnosti (ESG) spolu s výroční zprávou, od roku 2024 skokově naroste. Firmy se proto na nadcházející povinnosti připravují už nyní.
Trend poslední dekády, kdy se nefinanční ESG reporty postupně přibližovaly významem výročním zprávám, je s příchodem nové unijní regulace završen. Kvalita ESG reportu už dnes ovlivňuje nejen přístup ke kapitálu, dotačním příležitostem a „zelenému financování“, ale může znevýhodňovat i v boji o samotného zákazníka. Vidíme výrazný trend udržitelnosti, spotřebitelé dávají jasně najevo, že je zajímá, jak firma, od které výrobky kupují, podniká a jestli je udržitelná. Z průzkumu společnosti EY z února 2022 vyplývá, že pro 70 procent respondentů je zodpovědné chování firem stejně důležité jako to, co prodávají. Zodpovědnější spotřebitelský přístup ve prospěch lokálních a k planetě šetrných produktů je zároveň na první příčce z pěti nejvíce se rozvíjejících trendů v uvažování zákazníků.
Současná praxe okolo ESG má i méně viditelné dopady. Udržitelnost dodavatelských řetězců coby podstatná část reportu způsobuje, že tlak postupně směřuje i do firem, které dosud ESG přehlížely — a kterých se unijní regulace zatím netýká. Současná energetická krize a všeobecný nedostatek zboží totiž hlad po ESG reportech ještě umocňuje. Do popředí zájmů se tak dostává to, do jaké míry mají existující i potenciální byznysoví partneři principy ESG implementovány ve svém podnikatelském plánu. Kvalitní ESG strategie je stále silněji vnímána jako zpráva o odolnosti a připravenosti firmy na aktuální i budoucí výzvy. Nejen z těchto důvodů se firmy intenzivně zabývají dotačními příležitostmi, které jim pomohou například s přechodem na obnovitelné zdroje energie. Jen v Národním plánu obnovy a Modernizačním fondu je dohromady připraveno přes 300 miliard korun. Brzy se očekává také spuštění evropských programů (OP TAK, OP ŽP), které dotační nabídku ještě rozšíří.
Evropské firmy si při koncipování reportů dosud vybíraly různé ESG standardy (např. GRI, SASB, aj.). Díky CSRD se tato praxe chýlí ke konci, neboť se očekává schválení povinného vykazovacího standardu (Euro-pean Sustainability Reporting Standard, ESRS). Pro mnohé firmy to bude znamenat rozšíření zveřejňovaných dat a nutnost jejich včasného sesbírání. Reporty budou navíc cílem povinného, prozatím však omezeného auditu.
Také v USA (SEC) nebo v Mezinárodní radě pro standardy udržitelnosti (ISSB) finišují práce na unifikaci přístupů k ESG. Společným cílem je zvýšit kvalitu a důvěryhodnost reportovaných dat. S rozvojem strojového čtení a povinným tagováním ESG reportů získají regulátoři i investoři ohromné množství porovnatelných dat o výkonnosti firem. Bude tak snazší dohledat a spočítat meziroční pokrok a ambice firem například ve snižování emisí CO2.
