Existují iniciační rituály, bez nichž žádný cyklicky se opakující kulturní akt nemůže začít. Oslavy Dne díkůvzdání jsou bez omilostněného krocana stejně nepředstavitelné jako začátek školního roku bez marketingové kampaně Bektuskúl. Pro televizní Vánoce, alespoň co si pamatuju, byly tímhle spouštěčem jednoznačně kamiony. Ty červeně ozářené santovské kamiony přivážející coca-colu. Zdálo se, že to nemůže nic zlomit nebo překonat.
Jako pohádka o triumfující Popelce mi proto připadá fakt, že tím, kdo monumentální konvoj s nejpopulárnější limonádou na světě v našich podmínkách porazil, je její socialistická náhražka Kofola. Její spot o tatínkovi, který s dcerkou v lese narazí na divočáka, je tak oblíbený, že se letos vysílá už čtrnáctý rok. Neboli tu vyrostla celá jedna generace dětí, které sice znají Santu, pijí coca-colu, ale také vědí, že Vánoce začnou v české kotlině tehdy, až se po obrazovce poprvé prožene kanec, co má ty velký zahnutý zuby nahóru.
Vánoční čas je tu. Alespoň já už ho vidím.
Petr Kukal, tiskový mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, držitel Křišťálové Lupy 2017
