I přes růst nových platforem rozhlas nemizí do ústraní, říká Michal Merenda, programový ředitel Hitrádií.
Jaká je budoucnost rádia? Není temná, jak občas někdo naznačuje?
Zjednodušený pohled říká, že je stále více subjektů a platforem, které bojují o pozornost a zejména o čas posluchače, diváka či čtenáře. To je fakt. Když se ale z dlouhodobého hlediska podíváte na výsledky Radioprojektu, tak ukazují, že jako platforma jsme stále velmi stabilní médium. Když pak vidím praktický výkon, jaký nabízíme našim klientům v realizaci jejich marketingových plánů, tak ta čísla jsou skvělá. Rozhodně neříkají, že rádio už nikdo neposlouchá.
Jste tedy optimistou?
Rozhodně. Rádio má velikou budoucnost, a určitě bychom neměli přemýšlet nad tím, že jako mediatyp skončí, nebo půjde do ústraní. Samozřejmě doba, kdy jsme měli coby producent audioobsahu monopol, je pryč. Tím, jak se rozděluje pozornost konzumentů audioobsahu i mezi podcasty, audioknihy a streamovací služby, posluchačů už nebude tolik jako dřív. Ale i nadále budeme výraznou a silnou součástí toho, jak se tato pozornost, které není nekonečné množství, rozdělí.
Rozhlasové vysílání oslaví v příštím roce v Česku 100 let. Existují stále nové směry, kam ho posouvat?
Absolutně. V programu rádií jsou už sto let prvky, které se neustále opakují. Principy soutěží, rubriky, směr práce s moderátory a podobně. Jsou to osvědčené postupy a je škoda je nepoužívat. Na druhou stranu s tím, jak nám sílí online a technické možnosti, tak se otevírají nové cesty. Roste interaktivita mezi rádiovým on‑air vysíláním a dalšími marketingovými kanály jako je Facebook, Instagram, TikTok, YouTube nebo i zmiňované podcasty. Před pár lety jsme také začali vysílat živě přímo z terénu. Postavili jsme mobilní studia takříkajíc na ulici, na horách, na festivalech. Nemluvíme s posluchači ze studia, ale jedeme se studiem přímo za nimi. Působí to fantasticky, je to vzpruha pro moderátory, kteří jsou najednou venku, a zároveň umožňujeme posluchačům, aby se stali součástí našeho vysílání. Tím jim dáváte pocit, že jste rádio, které se nebojí dělat nové věci a je trendy, čímž pomáháte celému mediatypu. Ukazujete, že i rádio vás pořád může překvapit.
Jaká je zpětná vazba od posluchačů?
Když jsme poprvé dělali studio na festivalu Colours of Ostrava, tak jsme byli jako u vytržení. Další měsíc jsme chodili s otevřenou pusou, co to bylo. Už tři roky vysíláme z Pusteven, kde jednou do roka probíhá akce Ledové sochy a během tří týdnů tam dorazí 60 tisíc lidí. Zatímco na Colours jsme součástí festivalu a lidé tam nechodí primárně kvůli nám, na Pustevny přišli proto, aby nás viděli. To je pro mě důkaz, že rádio má smysl. To jsou věci, které mě hrozně baví a které můžou rádio posunout. Je to reálný rádiový off‑air marketing. Žádné promotýmy, které malují na obličej na městských akcích, ale opravdové rádio, na které si sáhnete a vyzkoušíte si ho. Jste chodící banner a budujete image moderního rádia.
Co přináší vysílání z terénu klientům?
Pro nás, jako regionální rádia, jsou přirozenými partnery kraje, města, regionální klienti. Ti všichni se rádi stanou součástí vysílání. Už to není jen o jejich spotu v rádiu. Najednou jsou oni v rádiu, respektive rádio je u nich a je součástí jejich produktu. Živé vysílání nám dává obsah, ke kterému bychom se nikdy nedostali, kdybychom vysílali jen ze studia.
Funguje tento model i obchodně?
Skvěle. Dnes máme produkt hodinového vysílání. Klient zaplatí z mého pohledu nízkou částku, protože to, co mu to může dát, značně převyšuje jeho investici. My mu vymyslíme dramaturgii, aby to bylo zábavné pro naše posluchače, protože pořád si musíme chránit náš program.
Velký nekončící boom zažívají podcasty. Jsou pro rádio konkurencí, nebo komplementem?
Nevnímáme podcast primárně jako konkurenci, naopak se ho snažíme coby platformu využít. Vždyť máme infrastrukturu, která je přímo dělaná k natáčení podcastů, a také přístup k řadě zajímavých lidí a obsahů.
Jaké jsou další výhody rádia při tvorbě podcastů? Proč v Česku nevznikají nové formáty rozhlasových soutěží? A je budoucností rádia opravdu DAB? I to se dočtete v celém rozhovoru s Michalem Merendou, který vyšel v aktuálním čísle MAM 48/2022. Zakoupit si ho můžete, a to i formou předplatného, na stránkách MAM.