Nadační fond nezávislé žurnalistiky vydal novou aktualizaci MediaRatingu, nástroje, který dlouhodobě monitoruje, jak se české redakce drží novinářských standardů.
Aktualizovaný MediaRating ukazuje vysokou kvalitu a nezávislost mnoha českých médií. Zároveň však MediaRating upozorňuje i na negativní trendy v české mediální krajině, především čím dál zjevnější směšování zpravodajských a názorových žánrů a dále pak nedostatečné odlišování redakčního a reklamního obsahu.
„Média ve střední Evropě pravděpodobně čekají těžké časy. Česká média se na možný budoucí politický či ekonomický nátlak mohou nejlépe připravit tím, že budou posilovat svoji důvěryhodnost před čtenáři, posluchači a diváky. Ti je za to v pravý čas ocení. Vyšší důvěryhodnosti dosáhnou především tím, že nebudou mást čtenáře směšováním zpravodajství s komentářem či nejasně odlišeným reklamním obsahem,“ říká výkonný ředitel NFNZ David Klimeš.
MediaRating se řídí podle aktualizované metodiky pro online a tištěné tituly, dle které je pro hodnocení média třeba, aby ovládající osobou nebyla politicky exponovaná osoba (v takovém případě má automaticky nejhorší hodnocení C, což je letos případ komunistického týdeníku Naše pravda), nebylo konspiračním médiem, tvořilo alespoň 30 procent vlastního obsahu, bylo plnoformátové a fungovalo alespoň rok. V případě online médií je typicky vyžadováno více než 100 tisíc návštěv měsíčně a periodicita alespoň pěti článků týdně. Pokud médium tímto sítem neprojde, je řazeno do postupně rozvíjeného projektu NFNZ Mapa médií, který si klade za cíl přinést komplexní přehled o české online mediální krajině.
V hodnocení transparentnosti médií se mnohé redakce zlepšily v uvádění dostupných informací o majiteli či vydavateli, stejně tak v informování o složení redakce. Kvalitní online média tak již v drtivé většině nabízejí konzumentovi informace o sobě jako je běžné u tradičních médií. Problémem je však rozlišení redakčního obsahu a reklamních formátů. Čtenář by měl být již při první interakci s reklamním formátem jasně textově upozorněn, že jde o reklamu. Vzhledem k razantnímu nárůstu slovních i grafických alternativ ke slovnímu označení “reklama”, za jasné oddělení redakčního a reklamního obsahu NFNZ považuje i použití slov „inzerce“, „komerční sdělení“, „sponzoring“, „advertorial“ a „PR“. Ne však již různé grafické prvky či slova s mnohoznačným významem.
„Označování reklamy zůstává problémem pro většinu hodnocených médií jak v onlinu, tak v printu. Kromě neoznačených bannerů a inzertních ploch jsme se při hodnocení setkali i s PR články a komerčními spoluprácemi, které byly prezentovány bez označení, a čtenář je tak snadno zamění s běžným redakčním obsahem,“ říká vedoucí kodérského týmu MediaRatingu a Mapy médií Klára Tejchman.
V obsahových kritériích se česká média lepší v práci se zdroji, neodkazování na informace konkurence je již mezi kvalitními médii prakticky nepřijatelné. Stejně tak mnohá média si již uvědomují, že sázka na přehnané, „clickbaitové“ titulky může ohrozit celkovou reputaci média a srazit jeho důvěryhodnost. Problémem však zůstává rozlišení žánrů, což je pro čtenáře zásadní vodítko, zda čte zpravodajství či komentářový útvar.
„Správné žánrové zařazení článku je zásadní pro jeho pochopení. Novináři si to možná neuvědomují, ale čtenářům žánr napoví, co od textu očekávat. Zprávu posuzujeme jinak než komentář – od zprávy očekáváme jasné zdroje a objektivitu, zatímco komentář může být subjektivní. Média, která neumí správně označit žánr svých článků, v našem hodnocení ztrácejí body,“ vysvětluje Josef Šlerka, vedoucí projektů MediaRating a Mapa médií.
