Podle Reportérů bez hranic přibývá zemí s nepřátelským prostředím vůči novinářům. Loni bylo zabito 66 novinářů a rekordních 363 žurnalistů je ve vězení, upozorňuje CPJ.
U příležitosti Světového dne svobody tisku, který každoročně připadá na 3. května, ukazují mezinárodní i české organizace na zhoršující se prostředí pro žurnalistiku. „V globálních dimenzích dochází jednoznačně ke zhoršení svobody tisku a růstu nebezpečnosti novinářské práce. V roce 2022 bylo ve světě zabito nejméně 66 novinářů,“ uvádí Unie vydavatelů s odkazem na statistiky Committee to Protect Journalists (CPJ).
Globálně je také vězněn rekordní počet novinářů, za mřížemi jich je 363, což je o pětinu více než v roce 2021. Celosvětově pak zůstává nevyšetřeno asi 80 procent fyzických útoků na novináře.
Ve vyspělých zemích je pro svobodu tisku výzvou, že vydavatelé a novináři musí čelit zneužívání různých právních instrumentů, aby zájmové skupiny a jednotlivci zabránili šíření pro ně negativních informací. „Proto přistoupila Evropská komise k formulování takzvané antiSLAPP směrnice. Je ale třeba, aby zahrnula do skupiny chráněných subjektů jednoznačně a jasně definovaně tisk a ostatní média,“ připomíná Unie vydavatelů.
Rozvoj digitálních médií vedle rozšíření prostoru pro svobodné sdílení žurnalistického obsahu pak ale také přináší možnosti na šíření dezinformací a fake news. „Je třeba, aby politici a zákonodárci nesmírně citlivě stanovili hranice a nacházeli adekvátní způsoby, jak čelit těmto dezinformacím a zároveň neomezovali svobodu tisku,“ dodává také Unie vydavatelů s tím, že svobodný tisk je nezbytným předpokladem demokracie, a tak politici musejí podporovat jeho udržitelný rozvoj. Podle Unie vydavatelů to znamená také odmítnutí úvah o zvýšení DPH při prodeji tisku či odmítnutí snah trestat novináře za publikování informací z přípravných soudních spisů.
Reportéři bez hranic:
I podle čerstvě vydaného Světového indexu svobodného tisku, který každoročně publikují Reportéři bez hranic (RSF), se situace žurnalistiky globálně zhoršuje. Ze 180 sledovaných zemí je „velmi vážná“ v 31 zemích (překonal se loňský rekord 28 zemí), „obtížná“ ve 42 státech a „problematická“ v 55 zemích. Naopak „dobrá“ či „uspokojivá“ je v 55 státech. To znamená, že v 7 z 10 zemí je situace pro novináře špatná.
V čele žebříčku je již sedmý rok za sebou Norsko, za ním se umístilo na druhé příčce Irsko, které si meziročně polepšilo o čtyři místa a odsunulo na třetí místo Dánsko. Z druhé strany indexu je na 178. místě Vietnam, který podle RSF téměř dokončil hon na nezávislé novináře. Předposlední místo patří Číně, která vězní nejvíce novinářů a je největším exportérem propagandy. Poslední místo pak jako tradičně patří Severní Koreji.
Z pohledu jednotlivých kontinentů je situace nejlepší v Evropě, kde se nachází všech osm států s dobrým prostředím pro žurnalistiku (Norsko, Irsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Nizozemsko, Litva a Estonsko). Česko je na 14. místě poté, co si meziročně polepšilo o šest míst. Stále ale podle RSF svobodu tisku v zemi ohrožuje vysoká koncentrace médií v rukou soukromých vlastníků a zvyšující se tlak na veřejná média.
„Světový index svobodného tisku ukazuje obrovskou volatilitu, strmé vzestupy i pády, jako je posun Brazílie o 18 příček vzhůru či propad Senegalu o 31 pozic. Za nestabilitou stojí v mnoha zemích vzrůstající agresivita úřadů vůči novinářům a zvyšující se nevraživost vůči žurnalistům na sociálních sítích i v reálném světě,“ uvedl Christophe Deloire, generální tajemník Reportérů bez hranic, a dodal: „Volatilitu přináší též vzestup oboru tvorby falešného obsahu, který rozšiřuje dezinformace a poskytuje nástroje pro jejich vytváření.“
Respondenti průzkumu z celkem 118 zemí varovali, že do dezinformačních a propagandistických kampaní se zapojují i politici. Důvěryhodnost kvalitní novinařiny pak ohrožuje i rozšíření nástrojů, které umožňují manipulovat obsahem, včetně rychlého rozvoje umělé inteligence, k nimž se počítá nástroj pro tvorbu realistických fotografií Midjourney 5. Využívat je může i propaganda, jež sílí i v Rusku, které se letos umístilo na 164. místě po dalším propadu o šest příček. Stojí za tím i válečné zločiny, které ruská armáda páchá na Ukrajině, stejně jako využívání nových médií pro šíření prokremelského pohledu.
Vlivu rozvoje umělé inteligence na žurnalistiku se věnuje také Novinářské forum 2023, jehož šestý ročník na Světový den svobody tisku uspořádal Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Marketing & Media z něj informuje na Twitteru a přinese z něj též reportáž ve vydání 19/2023.
