Festival Smetanova Litomyšl vstupuje do nové sezony s kampaní, která místo velkých gest sází na obyčejný lidský moment. Nový spot, za kterým stojí tvůrčí duo Jelínek – Kožíšek, ukazuje, že klasická hudba dnes nemusí mluvit jazykem institucí, ale emocí, atmosféry a lehkého překvapení.
Smetanova Litomyšl patří dlouhodobě k nejvýraznějším kulturním značkám v Česku. Festival, který spojuje klasickou hudbu, výjimečná místa a silnou atmosféru, se ale čím dál víc snaží oslovovat publikum i mimo to tradiční. V jeho komunikaci je vidět snaha hledat jazyk, který klasiku neuzavírá do kulturního patra, ale vrací ji zpátky do běžného života.
To je vidět také v novém spotu, jehož hlavní postavou není dirigent ani sólista, ale zmrzlinář v podání Jiřího Lábuse. Za kampaní stojí duo Prokop Jelínek a Jakub Kožíšek, které je podepsané i pod značkou České filharmonie. V rozhovoru pro MAM popisují, proč si pro komunikaci klasické hudby vybrali právě civilní perspektivu, proč nevěří na prvoplánové vysvětlování a jak důležitý je při podobných projektech moment překvapení.
Proč jste si jako hlavní postavu vybrali právě zmrzlináře? A Jiřího Lábuse?
Prokop Jelínek: Kdo by nechtěl Jiřího Lábuse v reklamě! Měli jsme štěstí, že umělecký ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Marek Šulc se s Jiřím přátelí. Pan Lábus navíc na festivalu pravidelně účinkuje. A je to teda ohromný profík, trápili jsme ho celý den v mrazu, a ještě jsme na něj foukali umělý sníh. Přesto měl skvělou náladu a bavil štáb. Nádherné natáčení.
Byl ten nápad od začátku takhle „obyčejný“, nebo jste k tomu došli postupně?
Jakub Kožíšek: Původně jsme chtěli točit úplně jiný příběh, ale okolnosti nás donutily vymyslet mu takovýto jednoduchý prequel. Ne že by tedy ten původní nápad byl zásadně košatější, ale o něco asi ano. Doufám, že ještě budeme mít možnost ho natočit.
Proč podle vás funguje ukazovat klasickou hudbu skrze běžné lidi, ne skrze hudebníky?
JK: Myslím, že není až tak podstatné, kdo je nositelem sdělení, zda hudebník nebo nehudebník, ostatně třeba v reklamě na stream z Carnegie Hall, na které jsme se s Prokopem oba také podíleli, účinkovali hudebníci České filharmonie a její šéfdirigent Semjon Byčkov. Klíčový je moment překvapení. Snažíme se ho obvykle vytvořit určitou nadsázkou, nepravděpodobným spojením nebo vtipem.
Je to způsob, jak bourat určitou bariéru, kterou kolem sebe klasika má?
JK: A nejenom klasika. Často máme předsudečnou představu o lecčems, nikoliv nutně pejorativní, ale neodpovídající skutečnosti. Jsem rád, když marketing tyto představy demontuje, nikoliv upevňuje.
Jak poznáte, že je ten příběh ještě autentický, a ne už prvoplánový?
JK: Nikdy nemáme klid, dokud nedostaneme pozitivní zpětnou vazbu od veřejnosti. Samozřejmě všemu, co děláme, věříme, ale nakonec to mají poznat jiní lidé než sami tvůrci.
Ve spotu není skoro žádná „vysvětlující“ rovina. Je to vědomé rozhodnutí?
PJ: Ano. Snažili jsme se diváka od prvního záběru vtáhnout do specifické stylizace a atmosféry zimní Litomyšle. Že jde o reklamu na zahájení předprodeje prozradíme až v závěrečném rozuzlení, ale o to je finální sdělení průraznější.
Co je pro vás důležitější – aby divák pochopil, nebo aby něco cítil?
JK: Nevěřím v tento dualismus, chápat a cítit jsou dvě strany téže mince.
Co všechno musí fungovat, aby tak jednoduchý příběh unesl pozornost?
PJ: U takto krátkého formátu, navíc s poměrně prostým příběhem, vám musí ideálně fungovat všechny složky, od kamery, střih a hudbu přes mizanscénu až po herecké výkony. Jestli se nám to povedlo, musí posoudit diváci a marketéři. My se nyní radujeme z pozitivních ohlasů. Nejvíc si samozřejmě vážíme těch přímo z Litomyšle.
