Tedom byl dlouho vnímán jako tradiční česká strojírenská firma. Dnes je z něj mezinárodní hráč s japonským vlastníkem. Vedle výroby kogeneračních jednotek se společnost rozkročila také do distribuce energií.
Jakou roli hrají v energetice zelená témata a jak se v těžko srozumitelném odvětví buduje důvěryhodnost? I o tom jsme mluvili s marketingovým ředitelem Tedomu Evženem Chlandou.
Pro čtenáře, kteří nejsou z energetiky – jak byste popsal, co je kogenerační jednotka a pro koho je určena? A jste dnes byznysově zaměřeni spíše na B2B nebo B2C sektor?
Zjednodušeně – kogenerační jednotka vyrábí teplo a zároveň elektřinu. Vždy ji primárně definuje výkon tepla, elektřina je „bonus“, který z procesu vzniká. Naše jednotky se pohybují zhruba od 20 kW až po výkon v řádu jednotek megawattů. Pro lepší představu používáme jednoduché pravidlo: 1 kW ≈ 1 domácnost. Takže nejmenší 20kW jednotka je schopná obsloužit teplem i energií zhruba 20 domácností – typicky menší bytový dům nebo sekce bytového domu. Na druhém konci spektra jsou velké kogenerační jednotky pro teplárny a průmyslové podniky.
Ačkoli je to dnes z 90–100 procent B2B byznys, původ Tedomu je vlastně B2C. Zakladatel firmy postavil úplně první jednotku na bázi motoru ze Škody Favorit a dal ji do domu svého tchána. Až následně se to zvětšovalo, profesionalizovalo a přetavilo do dnešní podoby.
Zastavme se u „mikrokogenerací“ pro rodinné domy. Jak velké téma to pro vás aktuálně je?
Velké a do budoucna možná klíčové. Do našeho portfolia integrujeme německého výrobce RMB, který se specializuje právě na mikrokogenerace. Nejmenší jednotky tam začínají na výkonu kolem 4 kW – tedy už reálně pro rodinné domy.
Umím si představit, že budoucnost vytápění rodinných domů bude kombinací fotovoltaiky, baterií a mikrokogenerace. V létě může dům jet primárně na solární energii, v zimě se zapne kogenerace na plyn – která zároveň vyrábí teplo i elektřinu. V určitém momentu může začít nahrazovat klasické plynové kotle. Je to ještě daleko, ale technologicky ta možnost existuje.
V kontextu války na Ukrajině, energetické krize a debaty o soběstačnosti – je právě „ostrovní“ provoz a decentralizace něco, co vám pomáhá v marketingové komunikaci?
Určitě. Říkám, že Ukrajina je nechtěný vzor. Měla silně centralizovanou energetiku, centrální dodávky tepla. A najednou vidíme, jak zranitelné to je. Neříkám, že bude válka všude, ale ukazuje se, že technologie pro decentralizaci existují a fungují.
Zároveň jsou to technologie, které souvisí i s dekarbonizací. Naše jednotky umí běžet na zemní plyn, bioplyn, biometan, skládkový plyn, důlní plyn a pro Japonsko jsme dělali i projekty na plyn z biomasy. A teď pracujeme na tom, aby jednotky byly plně vodíkové.
Dnes si umíme poradit se směsí, kde je zhruba 30 % vodíku, ale ve vývoji je motor i kogenerační jednotka, které pojedou na 100 % vodík. Máme vlastní motory Tedom, a to je velká výhoda – nejsme jen integrátor, ale skutečná strojírenská firma, která si motory vyvíjí a ladí podle aktuálních potřeb energetiky.
Pracujete hodně se slovem „udržitelnost“. Vnímáte rozdíly mezi jednotlivými trhy v tom, jak na „zelené“ argumenty slyší?
Rozdíly jsou obrovské, a to i v rámci Evropy. Velká Británie je na udržitelnost orientovaná velmi výrazně. Tam se o projektech primárně mluví optikou sustainability. Německo je zase velmi silné v bioplynu. Mají velké množství bioplynových stanic, na které jsou navázané kogenerační jednotky. Teď běží podpůrné programy na jejich obnovu, protože už tam nějaký čas fungují. Polsko má robustní, ale uhlím zatížený teplárenský systém. Tam je proto téma číslo jedna dekarbonizace. A Česko je někde mezi. O udržitelnosti mluvíme, ale zároveň se teprve učíme chápat, proč je důležitá. Pro mě osobně je to vlastně především moderní slovo pro obyčejnou slušnost – chovat se ohleduplně nejen k lidem, ale i k planetě. Neodhazovat plechovku v lese, když si ji můžu odnést. Obecně je to ale dekarbonizace, co je ten konečný cíl. Udržitelnost je spíš způsob, jak se k němu dostat.
V posledních letech výrazně expandujete, působíte například v Itálii. Jak se vám na zdejším trhu daří?
V Itálii jsme historicky působili přes partnery – třetí strany, které prodávaly naše kogenerační jednotky. To se změnilo ve chvíli, kdy jsme akvírovali už zaběhnutou firmu Intergen, která dodávala energetická řešení právě na bázi kogenerace. Tím, že jsme ji koupili, vznikla naše vlastní pobočka Tedom Italia.
V průběhu prvního pololetí roku 2024 jsme Intergen rebrandovali na Tedom Italia. Není to výrobní závod v tom smyslu, že by tam vznikaly motory od nuly, ale je to velké zázemí, kde se jednotky kompletují z komponentů a připravují na konkrétní projekty. Zároveň jsme od místních lidí věděli, že značka Tedom je v Itálii překvapivě silná – proto jsme rebranding udělali rychle a nešli cestou dlouhého co-brandingu.
Před rokem a půl jste se stali součástí japonské skupiny. V čem je japonský přístup jiný?
Japonsko je úplně jiný svět – kulturou, přístupem i prioritami. Velké téma je pro ně vodík, do kterého tlačí obrovské zdroje a dělají z něj jednu z hlavních cest energetické transformace.
Když jsme se s japonským vlastníkem spojili, byla to doslova svatba. Dělali jsme si na obou stranách kulturní audity, abychom pochopili, jak lidé ve firmách fungují, kde jsou styčné body a kde naopak rozdíly. A podle toho nastavujeme spolupráci.
I proto jsme se rozhodli, že pro japonský trh bude hlavním distributorem našich produktů přímo mateřský Yanmar – kultura i trh jsou natolik specifické, že nemá smysl tam budovat vlastní velký tým, když máme silného lokálního „rodiče“.
Dodávky energií jsou pro vás relativně nová vertikála. Jak k ní přistupujete?
Do dodávek energií jsme vstoupili v roce 2021. S tím souvisí i naše ESCO aktivity – tedy energetické služby, kde zákazníkovi dodáváme nejen elektřinu nebo plyn, ale celé energetické řešení.
Máme velmi zkušený tým, který rozumí specifikům trhu a navazuje na know-how z kogenerací. A snažíme se to stavět na tom, aby zákazník nemusel být expert na všechno. To je něco, co mě v marketingu obecně štve. Často dnes – abyste věděli, co si vybrat – musíte být expertem. Já jsem prošel telekomunikacemi, financemi, energetikou – a vím, že člověk nemůže být expert na všechny tyhle obory. Podle mě je pro zákazníka nejdůležitější, aby si našel firmu-partnera, které může důvěřovat. Mít základní přehled, vědět, co chci – ale finální řešení hledat společně s někým, kdo tomu rozumí do hloubky. Právě tuto službu se snažíme klientům nabídnout.
V energetice se za poslední roky spousta lidí spálila – pády dodavatelů, podvodní zprostředkovatelé, složité ceníky… Jak konkrétně si budujete se zákazníky důvěru?
Klíčové je, že nikdy nejdeme pod náklady. Neděláme „akční kampaně“, kde první rok platíte podezřele málo a pak přijde šok. To důvěru ničí. A důvěra je to, na čem chceme stavět.
Hodně pracujeme s otevřeností a lidským kontaktem. Když zavoláte na naše call centrum, dovoláte se vždycky člověku, ne automatizovanému systému, který vás deset minut vodí po menu. A u některých produktů máte jednoho konkrétního člověka, se kterým řešíte vše – od dodávky energií po to, jestli nedává smysl u vás doplnit fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo.
Sbíráme i zpětnou vazbu – klasická „customer experience“ je dnes možná trochu vyprázdněné slovo, ale my se snažíme opravdu reagovat. Nejsme stoprocentní, to není nikdo, ale máme silnou obchodní službu, provázanost s call centrem a pravidelně si vyhodnocujeme, kde co drhne.
Přestože jste globální hráč, pořád se prezentujete jako česká značka. Jak ten „český původ“ využíváte?
Říkáme, že jsme česká strojírenská firma s japonským vlastníkem – podobně jako třeba Plzeňský Prazdroj. Tedom má pořád vlastní identitu, jen je dnes součástí širšího celku.
Spojujeme strojírenskou tradici Tedomu s globální silou japonské skupiny. V rámci Yanmar Energy Systems tvoříme jednu ze tří hlavních „nohou“. Druhou nohou je záložní energetika a třetí oblastí jsou systémy vytápění a chlazení, včetně tepelných čerpadel.
Velké průmyslové firmy dnes intenzivně řeší i HR marketing. Jak velké téma je to pro vás?
Hodně. Každá B2B prezentace – veletrh, konference, event – je dnes zároveň o employer brandingu. Tedom se neprezentuje jen jako technologický expert, ale i jako zaměstnavatel.
V posledním roce jsme si s managementem napříč světem definovali pět firemních hodnot, které nejdřív komunikujeme dovnitř a následně i ven. Nejsou to prázdná hesla na plakát, ale pravidla, podle kterých chceme opravdu fungovat. Důvěřujeme našim lidem. Když delegujeme úkol, dáváme jasné zadání, pomáháme, ale zároveň věříme, že to dotáhnou.
Nasloucháme a jednáme. Nestačí sbírat podněty, musíme podle nich něco skutečně změnit.
Přebíráme odpovědnost. Když vidím na kopírce papír s nápisem „důvěrné“, tak ho nenechám ležet – vezmu ho a posunu tam, kam patří. Není to „mě se to netýká“. Spolupracujeme napříč odděleními. I když už jsme firma o 1200 lidech, nechceme si budovat „krabičky“, kde marketing nezajímá, co dělá obchod nebo právní. Inovujeme s přínosem pro lidi. Nechceme dělat inovace pro inovace. Má to smysl jen tehdy, když to přinese něco konkrétního – vyšší efektivitu, menší uhlíkovou stopu, lepší komfort zákazníka.
Tyto hodnoty nově vysvětlujeme i animovaným videem na interních příkladech. Vycházíme z toho, co zaměstnance opravdu trápí, a ukazujeme, jak by to mělo vypadat správně.
V poslední době jste výrazně vstoupili na pole sportovního sponzoringu. Kde je Tedom vidět?
V Česku podporujeme fotbalový klub Artis Brno, který navazuje na SK Líšeň a má ambici probojovat se mezi prvoligové kluby. Pro nás je to i symbolická rovina – Tedom předtím spadal pod fond Jet Investment, který stojí i za klubem.
V Itálii sponzorujeme ženský volejbalový tým – v zemi, která patří k volejbalovým velmocem. Zároveň jde o klub spojený s jedním z našich zákazníků – dodali jsme jim energetické řešení a spolupráce přerostla i do podpory jejich sportovních aktivit.
A vedle „velkých“ sponzoringů se věnujeme i regionu. Máme výrobní závody v Třebíči, Hořovicích, Jablonci… V každé lokalitě podporujeme místní komunitu – sport, kulturu, různé projekty. Nejde jen o to mít logo na dresu, ale být viditelnou a užitečnou součástí regionu, kde zaměstnáváme stovky lidí.
Evžen Chlanda
Evžen Chlanda je marketingovým ředitelem strojírensko-energetické skupiny Tedom. Předtím působil v telekomunikacích, médiích, či finančních a obchodních službách, kde se věnoval marketingu, rozvoji produktů i řízení značky.
Tedom patří mezi nejvýznamnější české hráče v energetice. Vedle vývoje, výroby a servisu kogeneračních jednotek poskytuje energetické služby firmám, samosprávám i domácnostem. Za více než 30 let firma dodala své technologie do více než 55 zemí světa a od roku 2024 je součástí japonské skupiny Yanmar.
