Ty největší sportovní kluby už podléhají povinnému nefinančnímu reportingu, za pár let se to bude týkat i těch menších. Český sport témata ESG zatím spíš míjel. To se ale začíná měnit.
Udržitelnost je ve vyspělém světě už důležitou součástí budování image značek i ve sportu. A nejen to — rychle se stává bytostným obchodním zájmem a nezbytnou podmínkou úspěšné budoucnosti sportovních klubů.
Proč je udržitelnost ve sportu tak důležitá? Přes tři čtvrtiny dospělých na celém světě sledují nějaký sport, a zároveň 68 procent sportovních fanoušků podporuje zelenou energii, a navíc téměř sedm z deseti fanoušků ve věku 16 až 24 let chce vidět, že sportoviště dělají víc pro udržitelnost. A právem. Vždyť jedna letní olympiáda vyprodukuje tolik CO2, jako dvě města o velikosti Ostravy za celý rok. Zrovna Mezinárodní olympijský výbor ale svůj první ESG report zveřejnil už v roce 2018. UEFA se zavázala dosáhnout nulových emisí uhlíku do roku 2040. Kluby německé Bundesligy si odhlasovaly, že kritérium udržitelnosti bude nově mezi podmínkami pro udělení profesionální licence. A anglická Premier League vydává Sustainability Ranking, který hodnotí všech 20 klubů na základě jejich ekologického úsilí. Výsledky hospodaření velkých sportovních organizací v posledních několika letech jasně vykazují souvislost mezi ESG a finančním úspěchem. Sport hrají mladí lidé, kteří jsou k otázkám udržitelnosti velmi citliví.
Česko už nechce být pozadu
„V českém prostředí je sice téma udržitelnosti pořád tématem okrajovým, ale zaslouží si mnohem větší mediální pozornost,“ komentuje Ondřej Tůma, ředitel magazínu Football Club, který na toto téma rozvíjí svůj vlastní projekt Zelená je tráva. Že se situace i v českém sportu mění, naposledy ukázal březnový Global Goals Summit, kde byl tématu Fotbal a udržitelnost věnován celý blok. Své aktivity představila Sparta, Slavia i FK Teplice, projekt Sport bez odpadu prezentovala Nadace Tipsport. Ta pomáhá sportovním klubům zavádět ekologická opatření v oblasti odpadového hospodářství tak, aby byly výrazně „zelenější“. Jen nejvyšší českou fotbalovou ligu na stadionech navštíví půldruhého milionu fanoušků za rok. Zbude po nich obří množství odpadu. Z analýz pilotního ročníku Sportu bez odpadu vyplynulo, že až 90 procent komunálního odpadu z tribun i zázemí mohlo být vytříděno k dalšímu využití. Čtyři kluby, Zbrojovka Brno, Sigma Olomouc, FK Pardubice a FK Teplice, které se zapojily do projektu, to zjistily z odpadových analýz. Ty na míru zpracoval odborný garant projektu — Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN).
Po lokty v odpadcích
„Klíčová je nejen snaha klubu, ale i podpora ze strany fanoušků. Proto víc pracujeme s vizuálem a s kluby domlouváme akce pro fanoušky, které jim ukážou, že jejich klub se mění k lepšímu a že bez nich to nepůjde. Ladíme třeba konkrétní podobu košů na tříděný odpad tak, aby se snadno používaly a bylo jasné, co kam patří,“ vysvětluje Zuzana Zděnková, manažerka projektu z Nadace Tipsport, která klubům pomáhá s financováním změn i s komunikací s hráči a fanoušky. „Výsledky z pilotního ročníku shrneme v manuálu, který bude dalším sportovištím dostupný zdarma jako inspirace, jak změnit svoji ekologickou stopu. A chystáme se i do dalších sportovních odvětví.“
