Česká populace je pragmatická. Mění to, co dává smysl a co má ve svých rukou. Navíc si pečlivě chrání oblasti, které jí v životě fungují. Tak lze v kostce shrnout výsledky rozsáhlého průzkumu Češi a změny. Studie přináší také nový Index připravenosti Čechů na změny, jehož průměrná hodnota dosahuje 46,2 bodu ze 100.
Principem přijetí změn je jejich kontrola
Nejdůležitějším zjištěním celého průzkumu je tzv. princip kontroly. Ochota přijmout změnu není dána její velikostí ani tím, zda jde o změnu pracovní, rodinnou nebo technologickou. Rozhodující je jediná otázka: mohu ji ovlivnit? Na změny ve volném čase a v rodině se těší šest z deseti Čechů. Naopak zdraví a politika vyvolávají obavy u nadpoloviční většiny, protože jsou vnímány jako nekontrolovatelné.
Průzkum přitom odhalil jeden překvapivý vhled do každodenního života. Pro většinu Čechů je snazší změnit banku, práci nebo bydliště než změnit zubaře či obvodního lékaře. Stěhování nebo změna zaměstnání tak paradoxně představují menší výzvu než nalezení nového praktického lékaře.
„Výsledky průzkumu potvrzují, co vnímáme i v každodenním kontaktu s klienty. Češi jsou racionální a opatrní – nikoliv proto, že by se změnám bránili, ale proto, že chtějí mít jistotu, že mají situaci pod kontrolou a že změna přinese konkrétní přínos. Proto jim chceme být spolehlivým partnerem, pro každou změnu, která v životě přijde,“ doplňuje Aleš Blažek, generální ředitel skupiny ČSOB.
Finanční jistota jako základ všeho ostatního
Téměř každý druhý Čech (44 %) by si jako jedinou životní změnu přál vyšší finanční jistotu. Tato hodnota s obrovským odstupem předchází více času na rodinu (20 %) i stabilnější politiku (13 %). Technologické inovace skončily na posledním místě se dvěma procenty. U nízkopříjmových domácností (do 25 000 Kč měsíčně) touha po finanční jistotě stoupá až na 55 %.
Finanční jistota je tak vnímána jako základní předpoklad, bez kterého se žádná jiná životní kvalita nemůže plně rozvinout.
Ve třiceti kariéra, po šedesátce rodina
Průzkum také zmapoval, co Čechům v různých životních etapách přináší radost. Ve třiceti letech dominuje jako zdroj pozitivních emocí práce a kariéra (17,1 % u Čechů ve věku 30–39 let). Po šedesátém roce ji plynule nahrazuje rodina, která dosahuje 15,2 % spontánních zmínek oproti pouhým 8,6 % v případě práce.
Radost z práce je také ovlivněna úrovní vzdělanosti. Kariéra jako zdroj radosti je výrazněji zastoupena u vysokoškoláků (17,3 %).
Index připravenosti na změny: průměr 46,2 bodu
Na základě výzkumných dat byl sestaven Index připravenosti na změny (škála 0–100), který mapuje pět oblastí: obecný postoj, připravenost, adaptabilitu, aktivní vyhledávání a optimismus. Průměrná hodnota pro celou českou populaci dosahuje 46,2 bodu, což potvrzuje spíše zdrženlivý, ale nikoliv uzavřený postoj Čechů ke změnám.
Nejvyšší hodnoty indexu dosahují mladí muži ve věku 18–25 let se základním vzděláním, typicky studenti s malými sociálními závazky (53,3 bodu). Pod průměrem Indexu se objevují například lidé v předdůchodovém věku nebo snižším příjmem.
„Průzkum ukazuje, že Češi jsou připraveni přijmout změnu, ale kontrola je to, co jim při jakékoliv změně chybí nejvíce. Pro nás jako banku je to dlouhodobý závazek, abychom byli partnerem, který lidem pomáhá mít kontrolu nad vlastními financemi, a tedy i nad vlastním životem,“ uzavírá Aleš Blažek, generální ředitel skupiny ČSOB.
O průzkumu
Výzkum Češi a změny provedla agentura Datank pro skupinu ČSOB v březnu 2026. Kvantitativní část tvoří reprezentativní online dotazníkové šetření na vzorku 3 143 respondentů ve věku 18–65 let. Kvalitativní část zahrnuje 6 hloubkových polostrukturovaných rozhovorů (průměrná délka 72 minut) s respondenty z Prahy, Plzně, Olomouce a Ostravy.
