Asociace PR (APRA) letos v dubnu a následně po volbách zkoumala názory veřejnosti na politickou komunikaci. Na jaře ji 81 procent respondentů označovalo jako neetickou a 41 procent očekávalo, že se před volbami bude zhoršovat. Výzkum po volbách ale ukázal, že za neetickou kampaň považuje 67 procent Čechů. Také do budoucna hledí veřejnost optimističtěji – zhoršení čeká 32 procent.
APRA v obavě ze zneužívání technologií a poklesu etických standardů uvedla před volbami v život Kodex eticky vedené politické komunikace, kterým zavázala své členské agentury.
„Nepřeceňujeme vliv Kodexu na komunikační praxi politických stran a představitelů. Na druhou stranu jsme vytyčili červené linie. Nedávný případ zfalšovaného videa pomocí AI, kterým se maďarský Fidesz pokouší diskreditovat poltického soupeře, ukazuje, že je to třeba,“ říká předseda APRA Radek Maršík a dodává, že je rád, že k něčemu takovému u nás nejspíše nedošlo.
Také veřejnost se podle výsledků výzkumu společnosti NMS pro APRA poněkud uklidnila. Sedm z deseti Čechů pokládá volby za férové. To ovšem neznamená, že si nevšimli prohřešků, které Kodex APRA nepřipouští. Nejčastěji to jsou lhaní a překrucování faktů a šíření nepotvrzených spekulací o oponentech.
Citliví jsou voliči také na kauzy jednotlivých politiků. „71 procent lidí si všimlo kauzy rychlé jízdy Filipa Turka, 62 procent ji považuje za závažnou. Mezi Čechy rezonoval i billboard SPD Chirurgové z dovozu a kampaň hnutí ANO Nejhorší premiér na světě,“ upřesňuje Radek Maršík.
Podle 42 procent občanů volby proběhly s respektem k demokracii. V kampani však chyběla slušnost a poctivost, což jsou klíčové zásady pro vedení férové kampaně podle Asociace PR.
Zajímavý je i pohled do vlastních řad: „15 procent respondentů se přiznalo, že se někdy vůči politikům dopustilo nevhodného chování. Nejčastěji šlo o zesměšňování (6 procent), ‚trollování‘ v diskuzích (3 procenta) či psaní neslušných komentářů (3 procenta),“ dodává Radek Maršík.
