Zálohované lahve musí přijít

Lidé jsou pro vratné lahve. Od nás jako výrobců očekávají, že přineseme řešení, říká šéf marketingu Mattoni 1873 Ondřej Postránský.

S Budvarem jste nedávno představili pivní nealko novinku Birgo. Jaká máte očekávání z pohledu prodejů?
Celý vývoj byl dělán ve spolupráci nejen s Budvarem, ale i se spotřebiteli. Nápoj Birgo prošel spoustou testů a ještě před samotným prodejem jsme díky tomu získali zpětnou vazbu od spotřebitelů. Reakce byly pozitivní a projektu věříme. Cílíme na dvojciferný podíl na trhu nealko piv do pěti let.

Na co se vedle Birga zaměříte v kampaních?
Půjde hlavně o naše vratné jednolitrové skleněné lahve. Pilotní projekt jsme spustili loni v září, nyní už probíhá distribuce do všech řetězců. Aktuálně běží ve spolupráci s Janem Svěrákem speciální kampaň na zálohované cirkulární sklo se spotem „Vratné lahve se vrací“. V segmentu HoReCa jsou všechny naše lahve zálohované a nyní jsme přišli s retailovým formátem v nových designových litrových lahvích ve speciálních přepravkách, které se dají složit a rozdělit, zákazník může koupit šest nebo dvanáct lahví. Pro spotřebitele je to pohodlnější řešení i na nošení. V Česku zatím nefunguje zálohový systém na jiné než skleněné lahve, přitom poptávka od spotřebitelů po vratných lahvích je.

Reklama

Plastové lahve jsou lehčí a nezaberou tolik místa při skladování doma jako sklenice. Budou je lidé skutečně nosit vracet až do obchodu?
Ptali jsme se na to v průzkumu a většina lidí je pro vratné lahve. Jsou ochotni je vracet, ať už půjde o PET nebo sklo. Pivní lahve také doma skladují a vracejí. Není pro ně problém totéž udělat s lahvemi od minerálky. Spousta lidí ráda udělá něco navíc pro lepší pocit z toho, že pomáhají dobré věci. A drobné úsilí stojí za to být součástí pozitivní změny. Od nás jako výrobců čekají, že řešení přineseme.

Jste členy Iniciativy pro zálohování plastů a plechovek. Kdy si myslíte, že se změny podaří prosadit v Česku, a co je zatím hlavní překážkou?
Jsme také zakládajícími členy iniciativy Zálohujme.cz, která o toto usiluje už čtyři roky. Myslíme si, že není třeba vymýšlet kolo, jsou vidět úspěšné příklady ze zahraničí. Zálohové systémy fungují ve dvanácti zemích Evropy, v Německu už poměrně dlouho, na Slovensku letos od prvního ledna, Polsko zavede systém letos, Maďarsko příští rok, Rakousko to čeká v roce 2025. Z Česka se bohužel stává takový nezálohující ostrov v regionu, přitom zálohový systém je zásadní pro zavedení skutečného oběhového hospodářství v nápojovém odvětví. Věříme ale, že je jen otázkou času, než se to i u nás podaří. Na straně producentů postupujeme kupředu a panuje shoda, že zálohy na PET lahve a plechovky chceme. Teď je potřeba diskutovat s ostatními a ve finále přesvědčit politiky. Po schválení legislativy dokážeme celý proces do roka a půl zahájit.

Jsou vůbec v Česku dostatečné recyklační kapacity pro to, aby se zajistila skutečná cirkularita?
Recyklační kapacity pomalu vznikají. V loňském roce to byla první taková firma v Rosicích u Brna. Nápojáři totiž potřebují vysoce kvalitní recyklát, který může přijít do styku s potravinou, takzvaný food grade, a ten tu dosud nikdo nevyráběl. Problémem ale je dostupnost vstupní suroviny. Žluté kontejnery nedokáží vysbírat dostatečné množství kvalitních použitých PET lahví, které pro zpracování pro potravinářské použití recyklátor potřebuje. Proto potřebujeme zálohový systém, který sbírá PET lahve — a také plechovky — naprosto odděleně od dalšího plastového odpadu a díky finanční motivaci jich vysbírá také mnohem více. V současné době se v Česku vysbírané petky nerecyklují zpět na lahve, ale třeba do plínek nebo do automotive průmyslu. Materiál nerotuje, degraduje a po jedné recyklaci končí. Materiálová recyklace PET bez těch, které se nakonec spálí, dělá jen asi 40 procent.

Jak v rámci tak širokého portfolia značek pracujete s agenturami?
Máme mnoho agentur a spolupráce je nastavena různě. Každá agentura se hodí na jiný typ komunikace a jinou značku. Asi by bylo jednodušší mít z pohledu řízení jen jednu, ale ještě se nám nepodařilo najít takovou, která by byla schopna zastřešit všechny oblasti marketingové komunikace od PR, nákupu médií, přes televizi, online, po sociální sítě a design obalů. Při naší velikosti a šíři produktů to není jednoduché. V oblasti designu pracujeme i s freelancery. Prakticky neustále vypisujeme nové tendry. Vždy z toho chceme dostat co nejlepší výsledek, dost věcí se také snažíme vymýšlet in­‑house.