Hodnota top 100 značek skočila o 15 procent. Pro svět ale musí dělat více, jinak je lidé budou mít za strůjce problémů.
Společnost Interbrand zveřejnila každoroční žebříček nejcennějších značek světa. V letošním roce stoupla hodnota první stovky brandů o 15 procent (v loňském roce byl průměr jen 1,3 procenta). Hodnota stovky nejcennějších značek vzrostla z 2,3 bilionu dolarů na 2,6 bilionu. Jako v minulých letech táhl růst především technologický sektor a vzhledem ke stále postupující digitalizaci se mu předpovídá další silný růst.
Hegemonii technologických firem dobře ilustruje fakt, že první trojice žebříku firem—Apple, Amazon a Microsoft — tvoří 62,3 procenta hodnoty první desítky brandů. Jedničkou žebříčku je už podeváté v řadě Apple. Firmě se daří pronikat do oblasti zdravotnictví, úložiště dat, hudby i zábavy, i proto meziročně hodnota brandu povyrostla o 26 procent. Zdaleka největší skok zaznamenal výrobce elektromobilů Tesla nejbohatšího muže planety Elona Muska. Oproti minulému roku se hodnota značky téměř ztrojnásobila a v žebříčku poskočila o nevídaných 26 míst až na 14. pozici.
Podle autorů je to i proto, že její myšlenka a vize zrychlit přesun světa k udržitelné energii silně rezonuje mezi jejími fanoušky a spotřebiteli a jako jednička mezi značkami elektrických automobilů ji dokáže dobře komunikovat. Mezi dalšími skokany vyčnívá také společnost Salesforce, která je celosvětově nejrychleji rostoucí firmou v oblasti podnikového softwaru a meziročně si polepšila o 37 procent.
Do první stovky pronikl letos pouze jeden nováček, jímž byla společnost Sephora, která uzavírá celou stovku s hodnotou 4,6 miliardy dolarů. Díky ní má skupina LVMH ve stovce žebříčku už pět svých značek. Vedle Sephory jde o Louis Vuitton, Tiffany, Hennessy a Dior.
Společně za lepší svět
Podle ředitele globální strategie Interbrand Manfrediho Ricca se ty nejinspirativnější značky musí v rámci své vedoucí role posunout mimo své klasické produktové kategorie a konfrontovat výzvy, kterým čelí celá společnost. Vedle klasické spotřeby by totiž měly klást důraz na systémové problémy a nabízet adekvátní řešení. Tesla například vede svět do menší uhlíkové stopy, PayPal či Salesforce zase řeší ekonomickou (ne)rovnost.
Značky se tak podle Ricca z výrobců a poskytovatelů stávají „platformami možného“. Klimatická změna, nerovnost, plenění přírodních zdrojů, nadspotřeba, humanitární krize, znečištění — svět stále nefunguje ideálně a podle autorů žebříčku je třeba jednat. Až 80 procent spotřebitelů v USA podle průzkumu uvádí, že si přejí zažehnout změnu. Jenže nevědí, jak… A právě světově známé značky by měly vést zbytek pole do boje. Hodně značek ze žebříčku se podle autorů zaměřuje na nutné inovace, udržitelnější obchodní modely tak, aby byl možný negativní dopad na budoucí generace co nejmenší. Data ukazují, že vlivné značky už přejímají role lídrů v otázkách, které je třeba bezpodmínečně řešit. Značky, které se k tomuto modelu nepřipojí, budou stále více v očích veřejnosti vnímány jako tvůrci problémů a ne řešiteli, což se časem na jejich byznysu podle autorů také odrazí. Nutností je však širší zapojení většiny značek, neboť jednotlivá firma či hnutí s ničím samo o sobě nepohne. Silné brandy jsou schopny spojovat lidi a podporovat společné myšlenky a cíle, které pomohou k lepší budoucnosti.
Aby toho skutečně dosáhly, musí být relevantní, na zisk nahlížet jako na zdroj, měly by si vybrat „bojiště“, kde chtějí dosáhnout změny. Neměly by se zaměřovat jen na sektory, ale soustředit se na důležité potřeby lidí a měly by dělat skutečné kroky vedoucí ke změně, nejen líbivé kampaně
