Stát nebude hájit pásmo 600 MHz pro televizní vysílání, naopak chce ještě více podpořit mobilní operátory. Po roce 2030 by tak mohlo dojít k výraznému omezení pozemní digitální televize.
Velmi překvapivý postoj k budoucnosti pozemního digitálního televizního vysílání v České republice zaujala minulou středu na odborné konferenci Digmedia 2021 předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hana Továrková. Naznačila totiž, že stát patrně nebude hájit frekvenční pásmo 600 MHz, v němž nyní probíhá televizní vysílání ve standardu DVB-T2 a patrně jej nabídne mobilním operátorům. Továrková zároveň nevyloučila, že současným operátorům celoplošných sítí pro pozemní digitální televizní vysílání nemusí ČTÚ po roce 2030 prodloužit kmitočtové příděly na další období. Podle šéfky ČTÚ je totiž neekonomické provozovat vedle sebe sítě pro terestrickou televizi a internetové sítě, do nichž by se mohlo televizní vysílání přestěhovat.
Česká republika je podle šéfky ČTÚ „skanzenem“, kde převládá bezplatný příjem pozemní digitální televize, zatímco ve většině evropských zemí je podíl terestrické televizní platformy marginální.
Vypneme skanzen Česko
Česká republika je podle Továrkové určitým „skanzenem“, kde převládá bezplatný příjem pozemní digitální televize, zatímco ve většině evropských zemí je podíl terestrické televizní platformy marginální. ČTÚ se proto ani nebude pokoušet na Světové radiokomunikační konferenci v roce 2023 obhájit pásmo 600 MHz pro televizní vysílání. „Všechny okolní země mají úplně jiný přístup, naše šance by tedy byly nulové,“ prohlásila předsedkyně Rady ČTÚ. Terestrické televizní vysílání by podle ní mohlo po roce 2030 sehrát roli dokrytí území se špatným přístupem k internetu, televizní vysílání by ale mělo probíhat online. Továrková zdůraznila, že jde o její osobní názor, ve stejném duchu ale na konferenci Digimedia 2021 vystoupil i náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci Petr Očko.
O tom, zda by se stávající kmitočtové příděly pro celoplošné sítě DVB-T2 po roce 2030 neprodlužovaly, by měl mít ČTÚ podle ředitele odboru správy kmitočtového spektra Jiřího Duchače jasno nejpozději v roce 2028. Operátoři pozemních televizních sítí ale s takovým postupem nesouhlasí a argumentují, že diváci by tak přišli o jedinou bezplatnou televizní platformu, kterou využívá 55 procent domácností v České republice. Jestliže nyní diváci za pozemní příjem televizního vysílání neplatí, přesunem na internet by si domácnosti musely zajistit dostatečně kvalitní internetové připojení, za které by platili jeho poskytovateli, a poté patrně i provozovateli placené televizní služby, v jejímž rámci by vysílaly komerční televize. Volný příjem (FTA) by zůstal patrně jen u veřejnoprávní České televize.
Zcela mimo hru tak zůstávají kmitočty pro tzv. rozvojové sítě DVB-T2, dva další celoplošné televizní multiplexy, které vládní Strategie rozvoje terestrické televizní platformy v České republice z roku 2016 přisuzuje Českým Radiokomunikacím (CRA) a České televizi. Veřejnoprávní ČT již před časem oznámila, že o druhý multiplex nemá zájem, protože by na jeho provoz neměla finance. CRA ale na nároku na „kompenzační“ multiplex 25 za to, že jejich přechod na DVB-T2 byl nejkomplikovanější, trvají. Hana Továrková ale jejich naděje hasí: „Dalo by se hovořit o multiplexu pro Českou televizi, ale druhou síť nelze přidělit, protože by to odporovalo evropskému právu,“ prohlásila na konferenci Digmedia 2021.
„Žádné DVB-T3 už nebude,“ prohlásil Marcel Procházka z CRA s tím, že sítě 5G bude možné sdílet pro distribuci různého obsahu, ať již půjde o 5G Broadcast s televizním vysíláním nebo 5G Telco s telekomunikačními službami.
Na druhou stranu, ČTÚ nemá problém provozovatelům televizního vysílání přidělovat kmitočty pro regionální televizní sítě, takže CRA začaly znovu budovat Regionální multiplex 8 a konkurenční Digital Broadcasting plánuje opět vybudovat Regionální síť 7. Životnost těchto multiplexů bude ale velmi omezená a například CRA již připravují testy nového vysílacího standardu 5G Broadcast, který by podle ředitele regulace a právního oddělení CRA Marcela Procházky měl ve střednědobém horizontu nahradit dnešní terestrickou televizi. „Žádné DVB-T3 už nebude,“ prohlásil Procházka s tím, že sítě 5G bude možné sdílet pro distribuci různého obsahu, ať již půjde o 5G Broadcast s televizním vysíláním nebo 5G Telco s telekomunikačními službami. Přesto CRA i Digital Broadcasting počítají se zachováním současné terestrické televizní platformy i po roce 2030, protože ji aktuálně využívá 55 % českých domácností a její podíl na celkovém distribučním mixu neklesá.
Všichni na internet!
Co naopak stoupá, a velmi výrazně, je zastoupení IPTV v českých domácnostech. Podle kontinuálního výzkumu společnosti Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací se od první televizní digitalizace v letech 2008 až 2012 do dokončení druhé televizní digitalizace v loňské roce zvýšil z dvou na 22 procent. IPTV je tak po terestrické televizi druhou nejsilnější televizní platformou a přeskočilo i kabelovou a satelitní televizi. Těm naopak diváci pozvolna ubývají. Není se ale čemu divit, protože ruku v ruce s přechodem na DVB-T2 rostl počet domácností, které si pořizovaly nové chytré televizor a připojovaly je k internetu. Ke konci prvního pololetí letošního roku tak mělo už 44 % domácností televizor připojen online a plná pětina využívala výhod hybridního vysílání HbbTV.
Jestliže v roce 2008 deklarovalo vlastnictví alespoň jednoho televizoru 98 procent domácností, letos to je už jen 92 procent. Generální ředitel České televize Petr Dvořák se domnívá, že zbývajících osm procent domácností televizi sleduje, ale přes internet, což pro ČT představuje vážný problém.
Na druhou stranu stoupá i počet domácností, které se televizorů zbavují. Jestliže v roce 2008 deklarovalo vlastnictví alespoň jednoho televizoru 98 procent domácností, letos to je už jen 92 procent. Generální ředitel České televize Petr Dvořák se domnívá, že zbývajících osm procent domácností televizi sleduje, ale přes internet, což pro ČT představuje vážný problém. Tito diváci totiž mohou zdarma a volně naladit programy ČT přes internetové iVysílání, ale nemusí za jejich sledování platit televizní poplatek, protože tato povinnost se váže na vlastnictví televizního přijímače. A tím zákon o ČT myslí televizor nebo set-top box s televizním tunerem. Dvořák proto varoval před ukvapeným přesunem terestrického televizního vysílání na internet předtím, než se změní mediální legislativa.
Technologický vývoj je ale neúprosný a pozornost všech televizních skupin se upírá k nelineárním službám. Televize Nova podle Daniela Grunta, šéfa digitálu ve společnosti CME, již po třech týdnech od přesunu seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 na placenou streamovací službu Voyo překonala svoje letošní plány s počtem předplatitelů a výrazně se jí daří i s reality show Love Island, kterou rovněž v plné verzi mohou sledovat pouze předplatitelé Voyo. Nova by podle Grunta chtěla s Voyo obsadit druhou nebo třetí pozici na českém trhu se streamovacími službami a ve střednědobém horizontu získat milion předplatitelů. To je dost významný počet, když vezmeme v úvahu, že počet předplatitelů Netflixu v Česku se nyní odhaduje na 300 tisíc.
Všechny tři velké české televizní skupiny ale zároveň vyjednávají o případné společné streamovací službě s lokálním obsahem, která by mohla konkurovat právě Netflixu. Zda se vize „Czechflixu“, s níž přišel generální ředitel ČT Petr Dvořák, podaří přetavit do skutečného projektu, záleží podle Daniela Grunta především na nastavení jasných pravidel a podílů jednotlivých hráčů zapojených do této služby. Pokud se to nepodaří hned na začátku, bude „Czechflix“ odsouzen dopředu k zániku, míní Grunt. Diskutabilní je také účast ČT na takovém podniku, který by představoval čistě placenou službu. Podle Marka Doležela, výkonného ředitele pro nová média v ČT, je jasné, že by Kavčí hory nemohly do takové služby překlopit obsah z iVysílání, který je na internetu k dispozici zdarma. „Muselo by jít o nějaký prémiový obsah,“ míní Doležel.
Zatímco do loňského roku se všeobecně počítalo, že rádia přejdou na digitální vysílání podobně jako televize a analogové pásmo FM se vypne, ministerstvo kultury letos dalo jasně najevo, že s žádným vypínáním FM nepočítá.
Konečně se dostane i na DAB+
K zásadnímu posunu došlo za šestnáctiletou historii konferencí Digmedia v oblasti digitalizace rozhlasového vysílání. Zatímco do loňského roku se všeobecně počítalo, že rádia přejdou na digitální vysílání podobně jako televize a analogové pásmo FM se vypne, ministerstvo kultury letos dalo jasně najevo, že s žádným vypínáním FM nepočítá. Má to však háček v podobě vysílacích licencí komerčních rádií, které s přechodem na digitální distribuci signálu počítají a v podstatě k němu jednotlivé provozovatele zavazují nejpozději v roce 2025. Toto datum však podle bývalého vedoucího koordinační skupiny pro digitalizaci rozhlasového vysílání při ministerstvu kultury Milana Boušky padlo a resort se zabýval pouze digitalizací Českého rozhlasu.
Vznikla tak strategie pro Český rozhlas, který mezitím vystavěl vlastní celoplošnou digitální síť DAB+ s kmitočty, jejichž platnost je časově omezená do konce letošního roku. Týden před konferencí Digmedia 2021 však poslanci schválili novelu zákona o elektronických komunikacích, která Českému rozhlasu otevírá cestu k dlouhodobému digitálnímu vysílání. Umožní mu požádat ČTÚ o přidělení kmitočtů (těch samých, na kterých už dnes digitálně vysílá) a zároveň otevře cestu ke koordinaci dalších kmitočtů pro celoplošné a regionální sítě DAB+ určené komerčním rádiím. Podle Jiřího Duchače, ředitele odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ se předběžně počítá s tím, že úřad patrně v příštím roce přidělí dvě celoplošné a dvě regionální sítě DAB+.
O čtyři rozhlasové multiplexy se budou ucházet minimálně čtyři zájemci. Kromě CRA a společností Teleko digital a RTIcz, které již léta provozují dočasné DAB+ sítě, jde i o společnost Digital Broadcasting
O čtyři rozhlasové multiplexy se budou ucházet minimálně čtyři zájemci. Kromě CRA a společností Teleko digital a RTIcz, které již léta provozují dočasné DAB+ sítě, jde i o společnost Digital Broadcasting, která se dosud angažovala především v televizním vysílání. Do její mediální skupiny ale patří i moravská rádia Čas, Čas Rock a Dálnice, které v DAB+ zatím chybí. To by se mělo podle Martina Roztočila, ředitele vnějších vztahů Digital Broadcasting, brzy změnit. „Máme zájem stát se významným hráčem na poli DAB+,“ prohlásil, a tak se zdá, že konkurence mezi CRA a Digital Broadcasting se přenese od televizního i k rozhlasovému vysílání.
