Lidí, kteří nesledují téměř vůbec žádné zprávy, přibývá. Vyplývá to z výsledků výzkumu pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ), který uskutečnila agentura Median. Zatímco před 4 lety tvořila skupina nekonzumentů zpravodajství 31 %, dnes už je to 37 %.
Výzkum „Češi a zpravodajství 2” se zabýval mediálním chováním populace ve věku 15 až 79 let.
Skupina těch, co se o zpravodajství nezajímají, není stejnorodá. Tvoří ji Nejmladší a politicky neangažovaní, Mladí a zcela apatičtí fatalisté a Starší a masmédiím nedůvěřující. Především pro ty mladší je pak typické, že jsou technicky zdatní a internet používají na denní bázi. Zpravodajské weby však téměř nenavštěvují.
Výzkum také potvrdil, že zájemců o seriózní zpravodajství zůstává přibližně 20 procent. Tato skupina patří spíše ke vzdělanější a bohatší části populace z velkých měst a je pro ni typický silný zájem o všechna možná témata.
Mezi těmi, které zpravodajství vůbec nezajímá, a těmi, kteří sledují seriózní zpravodajská média na denní bázi, se pohybují zbylé čtyři skupiny obyvatel. Ti mají o zpravodajství zájem, ale dávají přednost méně náročnému zpracování, ať již v podání bulvárních médií nebo zpravodajství komerčních televizí. Tvoří celkem zbylých 40 %.
„Je to velmi alarmující trend, s kterým se musí něco dělat,“ říká advokát a spoluzakladatel NFNZ Jiří Kučera. I nekonzumenti zpravodajství totiž chodí k volbám zhruba ve stejném procentu jako celková populace. „Je jistě lepší, pokud by se tito voliči rozhodovali kvalifikovaně nebo k tomu alespoň měli potřebné informace. Je zcela zjevné, že neinformovaní lidé jsou snazšími oběťmi mediálních manipulací,“ dodává Kučera.
Data, na jejichž základě byla analýza provedena v druhé polovině roku 2019, pocházejí ze šetření kontinuálního výzkumu MML-TGI (Market & Media & Lifestyle – TGI), který v České republice od roku 1997 provádí agentura Median.
