Podpis rámcové dohody mezi Googlem a francouzskými vydavateli otevírá perspektivu vydavatelům také v dalších evropských zemích.
Francouzská asociace vydavatelů zpravodajského tisku l’Alliance de la Presse d’Information Générale (APIG) reprezentující celostátní a regionální vydavatele novin a internetových zpravodajských webových portálů uzavřela se společností Google rámcovou dohodu o respektování práv vydavatelů k jimi vytvářenému obsahu a o obecných principech týkajících se úhrady za jeho užití ve službách provozovaných Googlem.
Jedná se o přelomovou událost, protože společnost Google se ke všem snahám vydavatelů o placení licenčního poplatku za využívání jejich obsahu, doposud stavěla negativně. Francie je první zemí, která již v roce 2019 implementovala do svého právního řádu část evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Zákon chrání užití odvozených autorských práv vydavatelů k jimi vytvořenému obsahu na internetu. Přesto ale pouze uznání nutnosti respektovat platný zákon ze strany Googlu trvalo 18 měsíců a vyžádalo si dlouhotrvající jednání mezi tímto digitálním gigantem a sdružením francouzských vydavatelů.
Smlouvě pomohla podpora oficiálních francouzských institucí, zejména tamějšího úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten společnosti Google svým předběžným rozhodnutím uložil se s vydavateli dohodnout, což muselo být navíc ještě potvrzeno soudním rozhodnutím.
Uzavřená rámcová dohoda definuje určitý právní rámec, který stanoví výchozí principy pro uzavírání individuálních licenčních smluv mezi jednotlivými francouzskými vydavateli a Googlem. I přesto, že detaily rámcové dohody nebyly zveřejněny, je z předchozích i současných vyjádření zástupců obou stran zřejmé, že obsahem smlouvy je ze strany Googlu pouze uznání principu odvozených autorských práv vydavatelů k obsahu a zároveň potvrzení nediskriminačního přístupu ke všem vydavatelům určeným francouzským zákonem.
Rámcová dohoda také stanoví obecná kritéria, podle nichž má být kalkulována výše licenčních poplatků od společnosti Google určených všem vydavatelům, ale neobsahuje přesný způsob výpočtu. Výše platby by se přitom měla odvíjet od posouzení informační významnosti publikovaného obsahu, celkového denního objemu zveřejněných zpráv a průměrné měsíční návštěvnosti.
„Podpis francouzské dohody je nadějí pro všechny evropské i české vydavatele. Vydavatelské odvětví bylo silně postiženo dopady důsledků koronavirové krize na straně příjmů z prodeje tisku i inzertních příjmů. Licenční poplatky za publikovaný obsah od digitálních platforem představují do budoucna nový zdroj financování. Bude pouze potřeba nastavit přiměřenou výši licenčních poplatků a stanovit spravedlivý mechanismus pro jejich rozdělování“, uvedl u této příležitosti výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.
Evropští vydavatelé očekávají, že jejich nerovnovážné postavení vůči dominantním globálním digitálním platformám, jako je Google, Apple, Facebook, Amazon (GAFA) a dalším, napomohou v budoucnu zlepšit i dvě nejnovější legislativní iniciativy představené v prosinci 2020 Evropskou komisí – Digital Services Act a Digital Market Act.
Unie vydavatelů přivítala změnu postoje společnosti Google ve Francii. „Je pouze škoda, že namísto respektování práva začala společnost Google jednat s vydavateli až pod hrozbou vysokých sankcí od antimonopolního úřadu,“ uvedl výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.
Google si smí vyjednávat individuální dohody
Po 18 měsících od přijetí francouzského zákona sice došlo k uzavření rámcové smlouvy o respektování autorských práv, ale bylo potřeba dojednat řadu změn a výjimek. Mnoho vydavatelů tato dohoda zatím vůbec nepokrývá. Bude proto zcela zásadní, jak se společnost Google postaví k požadavkům od všech vydavatelů, nikoliv pouze zastoupených francouzskou asociací vydavatelů zpravodajského tisku (APIG).
„Problematickou součástí dohody je také skutečnost, že to bude společnost Google, která si bude moci i nadále vyjednávat individuální licenční dohody. Bude totiž vždy jednat z pozice toho silnějšího. Přesto doufáme, že je to první vlaštovka, která svědčí o faktickém přiznání světového hegemona, který využívá vydavatelský obsah třetích stran, že za autorský obsah využívaný k vlastní komerční činnosti je potřeba platit licenční poplatky“, dodal Mach.