Nesmějí létat v národních parcích, na nádvořích zámků a hradů, kolem atomových elektráren ani v hustě osídlených oblastech. Musí se držet bezpečně od lidí. Řeč je o dronech, které se stále častěji používají ke komerčnímu focení a filmování.
Pokud má na sobě dron kameru ke komerčním účelům, tak je potřeba k jeho provozování vlastnit povolení k leteckým pracím a zároveň povolení k létání pro všechny drony, se kterými firma pracuje. Vydává je Úřad pro civilní letectví (ÚCL). „Součástí procesu je mimo jiné praktická zkouška před pány z ÚCL, dodání provozní příručky, zajištění povinného pojištění zodpovědnosti pro každý dron, vedení letového deníku ke každému stroji,“ vypočítává podmínky Filip Brázdil z agentury Copterfilm. „Neznamená to, že povolení k leteckým pracím vás opravňuje létat kdekoliv. Ale na druhou stranu můžete právě díky tomu žádat o výjimky podle potřeby. Například i do bezletové zóny Pražského hradu se za určitých okolností dá dostat,“ říká Brázdil. Pro tento účel by bylo potřeba podat žádost na ÚCL a pak také Správě Pražského hradu. Verdikt by byl pak už jen na nich.
V případě, že dron natáčí lidi, kteří jsou na záběrech jednoznačně rozpoznatelní, je potřeba respektovat pravidla týkající se ochrany osobních údajů. Pořizovat záběry můžete jen tehdy, když k tomu máte jejich souhlas.
Hlavně bezpečně
Petr Lněnička, jednatel firmy Vertical Images, pro internetový kanál airZone.TV upozornil: „Když budu chtít udělat krásné video, tak musím na danou scénu koukat a hlídat kompozici. Ve chvíli, kdy dávám pozor na kompozici, tak se ale nevěnuji bezpilotnímu letadlu.“ Profesionální týmy jsou kvůli tomu složeny minimálně ze dvou lidí – pilota, který se plně věnuje řízení, a kameramana. „Nedovedu si představit to realizovat jenom v jednom. Buď létám, nebo natáčím,“ řekl Lněnička.
Firma Copterfilm předloni v Brně pomocí dronů udělala náborovou kampaň pro společnost Kiwi.com. Před okny budov, v nichž by mohli pracovat budoucí zaměstnaci Kiwi.com, létaly drony s transparenty, na kterých bylo anglicky napsáno „Hledáme chytré lidi“ a e-mailový kontakt na firmu.
Aktuální projekt společnosti Intel, která pomocí bezmála tisícovky dronů vytvořila obálku časopisu Time, by se podle Filipa Brázdila mohl uskutečnit i v České republice. „V našich podmínkách by se určitě našel tým expertů, kteří by dokázali takovouto technologii vymyslet, zrealizovat, naprogramovat a uvést do provozu. Intel má v tom samozřejmě neskutečně velké technické, finanční a také personální zázemí expertů a programátorů.“
Co se týče legislativy, celá akce by se musela uskutečnit někde na opuštěném letišti nebo louce s dostatečnou bezpečnostní vzdáleností od hustě osídlených oblastí. „Myslím, že pak by ÚCL neměl problém to schválit,“ míní Brázdil.
Pomocí dronů lákalo Kiwi.com nové zaměstnance do svých řad.
Foto: Kiwi.com
