Osmý ročník Novinářské ceny ovládly ženy. Dosud se jich nikdy v této oborové soutěži neprosadilo tolik jako právě letos. „Máme velkou radost, že v polovině, tedy pěti kategoriích z celkového počtu deseti, zvítězily novinářky a doufáme, že se tento trend udrží i v příštím roce,“ říká Michael Adamec z pořádající Nadace Open Society Fund. „Letos navíc byly do Česko-slovenské ceny veřejnosti za Českou republiku vybrány příspěvky pouze od žen, to je v osmileté historii soutěže úplná novinka,“ dodává Adamec.
„Ukazuje se, že ani v tomto povolání není rozdíl mezi dobrou prací muže a ženy. Třeba budou i víc zvány do debat o médicíh a možná se brzy dočkáme i většího zastoupení žen na šéfredaktorských postech v našich médiích,“ okomentoval letošní bilanci výkonný ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka.
Když se holkám chce, je to vidět
Novinářská cena je unikátní tím, že hodnotí konkrétní příspěvky, které autoři a redakce sami přihlašují. Podle jedné z oceněných, Lenky Vrtiškové Nejezchlebové, je počet nominovaných a oceněných žen důkazem toho, že když se „holkám“ chce a mají na to, tak se prosadí. „Věřila jsem, že rozhovor s kamioňákem Jardou, který byl pro mě loni opravdu zásadní, by mohl zaujmout i porotu,“ říká o svém rozhovoru Řízek do ruky a jedem, který připravila pro časopis Téma.
„V Česku máme spousty zajímavých novinářek, které svými texty umí zaujmout. Je přirozené, že dostávají ocenění,“ je přesvědčena i Apolena Rychlíková, autorka nejlepšího loňského komentáře, který vydala v příloze Salon v deníku Právo.
Jak moc záleží na talentu a nasazení, vypovídá cena pro Sašu Uhlovou za její cyklus Hrdinové kapitalistické práce. Téma nízkopříjmových zaměstnání pro nekvalifikované pracovníky v českých firmách pojala skrze osobní zkušenost. Pod změněnou identitou střídala půl roku práci třeba v prádelně nebo třídírně odpadu. K neobvyklému kroku nechat se zaměstnat na různých pozicích ji vedla „neschopnost zpracovat téma pracovních podmínek jiným způsobem“. Dodává, že díky osobnímu nasazení pochopila, že se lidé mnohdy bojí veřejně promluvit o podmínkách svého zaměstnání.
Člověk na prvním místě
„Ukrajinský konflikt mi přišel zajímavý v tom, že už se na něj „mediálně“ zapomnělo. Vždycky mě primárně zajímají lidé, ne bitvy,“ shrnuje důvody toho, proč se pustila do problematiky válečných oblastí, Tereza Engelová. A lidské příběhy jsou tím, co pojí všechny jmenované, a co nejspíš zaujalo i porotu Novinářské ceny 2017.
Oceněná komentátorka Rychlíková podobně jako Uhlová dlouhodobě poukazuje na problémy lidí na okraji, nebo ve složité situaci. Lenka Nejezchlebová Vrtišková se rozhovorům s různými typy lidí věnuje dlouhodobě. Podotýká však, že nyní se chce více zaměřit na popularizaci vědy. „Chci představovat vědce jako lidi s (běžnými) slabostmi i starostmi, kteří se ale zásadně podílejí na poznání světa kolem nás.“
Méně pletení, více zpravodajek
Všechny čtyři oceněné žurnalistky se shodují, že role žen je v českém mediálním prostoru podhodnocena a upozaděna. „Kolik žen je v médiích ve vedoucích pozicích, pokud vynechám tematické přílohy o vaření, pletení, pečování o děti a módu? Kolik je průměrně žen zpravodajek na zahraničních postech veřejnoprávních médií?“ ptá se reportérka Engelová.
Uhlová míní, že ženy jsou v redakcích brány jako novinářky druhé kategorie. Tu první podle ní tvoří šéfredaktoři, jejich zástupci, vedoucí rubrik, editoři a komentátoři. Nejlépe se to prý ukáže, když se člověk zamyslí, jakou výraznou novinářku by pozval do debaty o politice jako analytičku veřejného dění. Na tom se shodne s Lenkou Nejezchlebovou Vrtiškovou. Novinářky podle ní narážejí na stejné kariérní mantinely jako ženy v jiných profesích. Tedy: „určitý despekt, zpochybnění jejich schopností nebo zlehčování jejich názorů či návrhů na poradách ze strany kolegů i vedení“.
„Kvůli nutnosti slaďovat rodinnou a profesní linku je pro ženy mnohdy těžší udržet se v práci, nebo vystoupat na takovou úroveň, aby se v ‚mužském‘ prostředí zvládly prosadit,“ uzavírá téma postavení žen matka dvou dětí, Apolena Rychlíková.
Tereza Engelová přinesla sérii zahraničních reportáží z ukrajinské fronty pro zpravodajský web Info.cz. Porota ji ocenila v kategorii audiovizuální žurnalistiky.
Apolena Rychlíková, sloupkařka čtvrteční přílohy Salon Práva. Za svůj přístup k tématům získala ocenění v kategorii nejlepších psaných komentářů.
Saša Uhlová za reportážní cyklus Hrdinové kapitalistické práce pro webový magazín A2larm.cz získala cenu v kategorii psané žurnalistiky. A navíc i cenu veřejnosti.
Lenka Vrtišková Nejezchlebová byla oceněna v kategorii psané žurnalistiky za nejlepší rozhovor. Vyšel pod názvem Řízek do ruky a jedem v týdeníku Téma.
Foto: Archiv novinářek
