Jednou z prvních starostí při objednávání reklamního textilu bývá, kam a v jaké velikosti umístit firemní logo. Ale společnosti, které mají propracovaný grafický manuál a výrazný vizuální styl, se ve výsledku mohou obejít bez značky na korporátním oděvu. A navíc budou příjemci ochotní nosit reklamní tričko i jako běžné oblečení, ne jen při úklidu v domácnosti. Příklady se najdou ve veřejném i komerčním sektoru. Podstatný je nápad.
Když Oxfordská univerzita hledala nový vizuální styl pro své centrum klinického výzkumu ve Vietnamu, v němž se specializuje na tropické nemoci, vznikly dvě verze oficiálního oblečení. Zatímco zaměstnanci nafasovali polotrika s logem, volnočasová a dárková verze si pouze pohrává s hlavním motivem barevných chromozomů bez jakéhokoliv nápisu. Decentně pojatý prvek, který vymyslel ilustrátor Scott Lambert, se zároveň opakuje i na dalších propagačních předmětech. „Barevná sekvence znázorňuje proces neustálého hledání odpovědí, hledání smyslu v něčem, co ho na první pohled vůbec nemá. Každý v ní může vidět něco jiného – chromozomy, bakterie, pilulky nebo třeba skupinu lidí. Šlo o to, vyjádřit nekonečné řešení problémů. Použil jsem tolik tvarů, kolik je písmen v abecedě,“ vysvětlil Lambert podstatu designu.
Při přenášení vizuálního konceptu na tričko ovšem nezapomeňte, že problémy mohou přijít z nečekané strany. Ne všechny barvy vypadají dobře na textilním podkladu, a pokud se rozhodnete aplikovat například obrázky z webu, může být výsledná barevnost dost rozdílná.
Od virtuálního trička ke skutečnému
Propagační tričko se nejprve ani nemusí dostat mezi zákazníky – a už na internetu bude mít slušný ohlas. Dvojice youtuberů Rhett & Link se už před několika lety proslavila klipy na principu fázové animace, ve kterých pózovali v různých trikách. Pomocí fiktivních grafických motivů na oblečení vyprávěli různé příběhy a trumfovali se, kdo bude mít výstižnější potisk. Nejsledovanější video, T-Shirt War, má více než 17,5 milionu zhlédnutí. Popularita tohoto videa následně inspirovala fastfoodový řetězec McDonald’s, který si u dvojice objednal příběh o návštěvě rychlého občerstvení. Výsledek pak použil jako televizní reklamu na tehdejší akční nabídku.
Komerční spolupráce zvýšila popularitu obou youtuberů a přirozeně následoval merchandising v podobě jejich vlastních, tentokrát už skutečných reklamních triček, za která inkasují 25 dolarů za kus. Postupem času se byznys rozšířil i o mikiny, čepice, hrníčky a balzámy na rty. Oba youtubeři dnes vlastní produkční společnost Made by Mythical a k YouTube přidali svůj podcast.
Co vidíte ve vizuálním stylu klinického výzkumu tropických chorob vy?
Foto: Scott Lambert
Youtubeři Rhett & Link se proslavili „válkou triček“, pak si je najaly komerční značky a dnes už mají oba dva vlastní řadu propagačního oblečení.
Foto: Made by Mythical