Generální ředitel České televize Petr Dvořák úspěšně obhájil svou funkci, a pokud se nestane nic mimořádného, vydrží v ní až do září roku 2023. Televizní rada mu vyjádřila jednoznačnou podporu: dostal od ní patnáct hlasů z patnácti možných, ke zvolení by mu přitom stačilo i o pět méně. Jeho soupeř ve finále, bývalý šéf Primy Martin Konrád, odešel s prázdnou.
Dvořák se chce v dalším období na Kavčích horách držet dvou principů: kontinuity a inovací. Jinými slovy, televizi povede podle stejných zásad jako doteď, musí se ale vypořádat s technologickým rozvojem a související změnou diváckých návyků.
Diváci bez signálu
Dvořák při obhajobě svého projektu připomněl specifickou situaci, kdy je většina českých domácností závislá na příjmu televizního signálu přes anténu. Během čtyř let by měla být dokončena druhá fáze digitalizace, kvůli které se musí současné vysílání postupně vypínat. Pro komerční televize je druhá digitalizace příležitost, jak nabídnout i v pozemním vysílání placené programy. Ale satelitní operátoři celý proces zpochybňují, televize Nova se ho snaží bojkotovat. Na trhu kvůli tomu může vzniknout tlak, aby diváci přešli od antén k placenému příjmu přes satelit a kabel.
„Pokud by se nám nepodařilo udržet volně vysílanou platformu, dopadlo by to na nízkopříjmové skupiny. Považuji to za chybu, ostatně i z politického hlediska. Česká televize slouží pro získávání důležitých informací,“ varoval Dvořák. „Operátoři i komerční provozovatelé se strategicky připravují na situaci, kdy volné vysílání bude postupně zanikat a nahradí jej distribuce vázaná na poskytovatele. Televizi dostupnou pro všechny v následující dekádě vystřídá televize pro připojené,“ napsal ve svém projektu.
Nové kanály novými cestami
Česká televize by podle Dvořáka měla být „motorem tuzemské audiovize“. Chce nabídnout nové programové formáty (včetně zpravodajských Nočních událostí), ale také šířit nabídku ČT přes všechny dostupné platformy. Vznikl by internetový portál ČT Edu pro pedagogy, jedním z vrcholů by pak byly nové „stanice“ v hybridním vysílání. Zaměřily by se na vzdělávání, archivní klenoty, regionální dění nebo sport. Využily by už existující kapacity.
Výdaje na on-line aktivity by měly výrazně stoupnout a tvořit pět procent rozpočtu. Dvořák chce spustit službu Moje ČT, nadstavbu iVysílání, ve které by se nabídka pořadů přizpůsobovala vkusu konkrétního diváka. Na sociálních sítích by ČT měla šířit zpravodajství upravené pro konkrétní servery – Dvořák ve své koncepci zmiňuje mimo jiné Instagram nebo Snapchat.
Konkurenti chtěli radikální změny
Dvořákova koncepce byla spíše evoluční než revoluční, nahrávala mu také spokojenost televizní rady s dosavadními šesti lety. Jeho čtyři konkurenti navrhovali výraznější změny, často tak výrazné, až je radní upozorňovali, že jsou mimo kompetence generálního ředitele a byl by nutný zásah do celého systému veřejnoprávního vysílání.
Šéfeditor ČT24 Karel Novák například přišel s plánem spojit dohromady televizi s rozhlasem. Následné úspory odhadl na několik desítek milionů korun a tvrdil, že by si nová instituce na sebe vydělala sama.
Bývalý šéf Primy Martin Konrád ambiciózně navrhl zbourat stávající sídlo televize a postavit úplně nové, do kterého by ji kompletně přestěhoval. Tvrdil, že nejnovější budova televize, takzvaný Rohlík, je na nestabilním podloží a potřebuje sanaci, což mu radní na místě vyvrátili.
Někdejší generální komisař české účasti na výstavě Expo Jiří František Potužník chtěl změnit systém financování a posílit ho o fixní dotaci ze státního rozpočtu. Příjmy z podnikání, poplatků a od státu by rozdělil na rovné třetiny. Dnes ČT žádné peníze od státu nedostává.
Ekonom Petr Vinklář překvapil myšlenkou, že by měl vzniknout speciální orgán mimo ČT, který bude posuzovat její objektivitu, třeba i ve spolupráci s ministerstvem vnitra.
Petr Dvořák při veřejném slyšení kandidátů na šéfa ČT bez problémů porazil všechny čtyři soupeře.
Foto: ČTK
Kromě jiného bude muset investovat do údržby rozsáhlého areálu na Kavčích horách, který je ze sedmdesátých let. Použije na to peníze z úspor.
Foto: ČTK
