Spotřebitelé jsou při svém rozhodování ovlivňováni emocemi, o kterých ani sami často netuší nebo si je nechtějí přiznat. Abychom při měření potenciálu reklam poskytli komplexní obrázek, používáme jako doplněk také neuromarketingové metody. Když se spotřebitelům podíváme tak trochu „do hlav“, prozradí výsledky o respondentech i to, co sami nechtějí nebo neumějí prozradit. Díky neuromarketingu je možné zhodnotit celkovou emoční odezvu a zjistit, jaké emoce při sledování reklamy převládají.
Z benchmarků Ipsosu víme, že se nejčastěji jedná o pocit štěstí, ale stejně tak o pocit smutku (v obou případech tvořily devět procent reakcí).
Analyzujeme reklamu sekundu po sekundě. Díky tomu vidíme, zda je reklama schopna zaujmout hned od začátku, anebo zda má pozitivní efekt na značku (tedy zda scény se značkou vzbuzují pozitivní zaujetí). Rozklíčujeme také scény, které způsobují výrazný pokles pozitivních emocí nebo zaujetí. Byl to zamýšlený pokles, kvůli dramatizaci děje, nebo právě spotřebitelé ve svých hlavách vnímají tyto scény jinak, než se předpokládalo?
„Často při našich výzkumech vidíme, že síla podvědomí funguje silněji, než sami spotřebitelé očekávají. Že to, co jim někdy deklarovaně nevadí, někde uvnitř nich způsobuje negativní emoční odezvu,“ vysvětlila Eva Maninová, associate director výzkumné agentury Ipsos.
Více: [email protected]
