Není to jen internetová reklama, co má u diváků či návštěvníků postupně se zhoršující postavení. U internetové reklamy se už někdy od loňského roku hovoří o tom, že jedním z dobrých řešení odmítání reklamy, ale i bannerové slepoty a dalších negativ je přejít na reklamu označovanou jako native advertising. Reklamu chovající se a vypadající přirozeně. V internetové podobě je to taková, která je přizpůsobena obsahu, nebo ještě lépe, kde je obsah přizpůsoben reklamě. Týká se předmětu reklamy a reklama je i jeho součástí. Výhoda je hlavně v účinnosti, v možnosti dosáhnout podstatně vyšší míry konverze, zapojení diváka či čtenáře. Nevýhoda je v pracnosti i v tom, že zákony stále vyžadují a správně vyžadovat budou, aby byla reklama označena. Aby divák či návštěvník nebyl podváděn a věděl, že jde o reklamu. Televizní reklama má podobné obtíže jako ta internetová. Je příliš častá, příliš hlasitá, moc dlouhá, obtěžuje, diváci opouštějí pohodlí křesla, hledají ledničku či toaletu.
Pokud by mohli, reklamu by přeskakovali. Málokdy je přitom televizní reklama nativní, přirozená, byť přesně tenhle druh reklamy v televizi najdeme už dlouho a bývá úspěšný. Musí ale jít o pořady konkrétně se týkající určitých činností – vaření, hobby, zahrádkářství. Chce-li reklama pokročit do dalších desetiletí se stejnou či lepší efektivitou, bude nakonec televizní reklama také více a více nativní. Napomohou tomu nakonec stejné technologie jako ty, které známe z internetu. Ale i proměna televizí z kanálů vysílajících z jednoho místa všem na vysílání streamované a přizpůsobené konkrétním divákům. Připravte se na to, že pro televizní stanice nakonec budou zkušenosti z internetové inzerce velmi užitečné. Televizní trh nakonec čeká dost zásadní revoluce, obsahová i technologická. Dnešní programový model do pár let začne být nezajímavý, a pokud se televizní stanice nezmění, čeká je vymírání.
Daniel Dočekal, chief digital officer, Rubikon PR