Andrew Keen je známý americký publicista a autor bestselleru The Internet Is NOT the Answer. Ve střední Evropě všichni věřili, že po pádu komunismu přijde demokracie i prosperita, a mnoho z nich je dnes podle Keena zklamáno. Podobným optimismem hýřili i otcové internetu. Vývoj na přelomu tisíciletí však vyvedl ze šeredného omylu i je.
Lidé jako Tim Berners-Lee věřili, že díky demokratizaci, kterou internet přinese, bude moct být každý spisovatelem, žurnalistou nebo třeba skladatelem. Mnozí se o to snaží, ale ve skutečnosti je internet katem kreativních povolání. Tradiční média krachují, reportážní fotograf je dnes skoro vyhynulé povolání a díla spisovatelů se na internetu pirátsky šíří bez jakékoliv platby. Místo toho přišla kultura narcismu a selfies. Ještě více by se nástupu technologií měli bát tradiční marketéři, na čemž se prý s Keenem na jedné z konferencí shodl i obávaný Martin Sorrell.
Nejhorší je ale v Keenově podání ekonomické fungování internetu. Jde o winner takes it all schéma. Lidé jsou ohromeni zdánlivě jednoduchým úspěchem self made manů, ale skutečná pravděpodobnost, že se někdo stane novým Markem Zuckerbergem nebo Larrym Pagem, je menší než vyhrát v loterii.
Monopoly jsou horší než v 19. století
Právě obchodní model Googlu a Facebooku Keena obzvlášť trápí. Tím, že své služby nabízí lidem zdarma, nedovolují vstoupit na trh konkurenci. Když už se nějaká objeví, tak ji ihned koupí. Internetové giganty pak monetizují obsah, který zdarma vytvořili sami uživatelé.
Tyto novodobé monopoly dnes mají mnohem větší příjmy než leckteré vlády. Podíl na nich má přitom jen minimum obyvatel. Google zaměstnává pouhých 40 000 lidí, což je alarmující na firmu takovéto velikosti. Kodak před krachem zaměstnával 150 000 lidí a byl de facto nahrazen Instagramem, který Facebook koupil v roce 2012 za miliardu dolarů a s pouhými 13 zaměstnanci. „Myslel jsem, že to nemůže být horší, ale pak Facebook koupil WhatsApp za 20 miliard dolarů a zaměstnanců bylo 25. Několikrát jsem kontroloval, jestli čtu správně,“ poukazoval rozhořčeně Keen.
Řešením je podle Keena jedině státní regulace. Zásahy proti Microsoftu na začátku tisíciletí dovolily vyrůst konkurenčním operačním systémům. Četnost návštěv Erica Schmidta, výkonného předsedy představenstva holdingu Alphabet, v Bílém domě však naznačuje, že razantní zásah jen tak nenastane. A budoucnost? Brave New World, ve kterém bude virtuální realita drogou většiny otupělého lidstva.
Keenovy katastrofické vize jsou na konferencích vítaným zpestřením. Smích však marketéry přešel, když je zařadil mezi kreativní povolání, která nástup nových technologií nejvíce ohrožuje.
Foto: Internet info
