„Český rozhlas se snaží být v procesu digitalizace lídrem a celý přechod maximálně usnadnit. Vypracovali jsme podrobnou koncepci a materiál a stanovili i jasné kroky, které je třeba v rámci ČR vykonat,“ říká současný ředitel odboru techniky veřejnoprávního média Karel Zýka. S transformací analogu na digitál má bohaté zkušenosti, jako někdejší ředitel sítě regionálních televizí pro Primu zodpovídal za jejich přechod na digitální platformu DVB-T.
Kdy by Česko mohlo následovat Norsko a definitivně nahradit analogové vysílání vysíláním digitálním? Je rok 2025 reálný?
Rok 2025 je pro Českou republiku reálný jak technicky, programově, tak i legislativně. Zásadní roli má ale stát, resp. politici, kteří musí stanovit národní strategii a spolu s tím zejména termín vypnutí analogového vysílání. V Norsku stanovilo ministerstvo kultury jasná pravidla, jejichž plnění průběžně vyhodnocovalo. Nyní mají cíle splněny a během roku 2017 analogové FM, s výjimkou lokálních stanic, opustí.
Gró spočívá v postoji státu
Je tedy větší potíží legislativa, nebo nedostatečné technické vybavení domácností?
Nejdůležitější je jednoznačně legislativa a národní strategie státu. ČRo se snaží být v tomto procesu lídrem a celý přechod maximálně usnadnit. Vytvořili jsme tým expertů, kteří se tímto soustavně zabývají. Vypracovali jsme podrobnou koncepci a stanovili i jasné kroky, které je třeba v rámci ČR vykonat, jakýsi akční plán digitalizace. I v podmínkách neexistující legislativy jsme se dohodli na spolupráci s Českými Radiokomunikacemi a v polovině roku spustíme experimentální, ale technicky plnohodnotné DAB vysílání pro Prahu a část středních Čech, které pokryje zhruba 15 % obyvatel České republiky. DAB Praha bude vysílat ze Žižkovské věže s výkonem 20 kW, a to na mezinárodně zkoordinovaném cílovém kmitočtu 12 C. Posluchači v této oblasti tak budou moci okusit, jak funguje DAB v plné síle a kvalitě.
Máte řádově představu, kolik DAB přijímačů je v současnosti v Česku?
Pokud jde o vybavenost domácností, tak na jednoho člena běžné tuzemské domácnosti připadají zhruba dva analogové rozhlasové přijímače. V České republice je tedy minimálně 20 milionů FM přijímačů. Do tohoto počtu jsou započítána i autorádia a FM rádia v mobilních telefonech. Oproti tomu počet DAB rádií se v Česku zatím pohybuje v řádu 10 tisíc kusů.
V čem podle vás spočívají největší výhody digitálního vysílání?
Hlavní výhodou je rozšíření programové a žánrové nabídky. V případě systému DAB+ je na „jednom kmitočtu“ v digitální formě přenášeno až 16 rozhlasových stanic oproti jedné v analogu. Velkou výhodou jsou nepochybně lepší příjmové vlastnosti. Vysílání probíhá v tzv. jednofrekvenčních sítích, kde se efektivně využívá odrazů signálu k jeho posílení. Postačí tak i menší vyzářené výkony. DAB+ přináší také nové doprovodné služby, jako multimediální informace o vysílaném pořadu, dopravní služby TPEG a řadu dalších. Za zmínku stojí i kvalitnější zvuk a absence šumu, i když zde mohou mít analogoví puristé jiný názor a záleží pochopitelně na vyhrazeném datovém toku.
Jaký by tedy měl digitál datový tok? Vysílání provozované společností Teleko deklaruje pouze 72 kbit/s, byl by u celoplošného vysílání vyšší?
Datový tok v každém multiplexu se dělí mezi audio obsah a mezi doprovodné služby. Disponibilní kapacitu datového toku také ovlivňuje míra ochrany dat, zlepšující stabilitu příjmových vlastností, takže vyvážení celého „mixu“ je docela složitá alchymie. Prakticky používané datové toky pro DAB+ jsou 56-96 kbit/s, ty zajišťují subjektivně kvalitní reprodukci. V poslední době se ale směřuje výše, třeba až k 112 kbit/s nebo 128 kbit/s. Záleží také na typu programu. Monofonní stanice mluveného slova se může úspěšně pohybovat na spodním okraji intervalu, zatímco umělecká stanice s vážnou hudbou nebo cokoliv pro náročnější poslech zase spíše na opačném. Výhodou je, že každý program může mít jiný datový tok, takový, který přesně odpovídá jeho charakteru. Přesně toto je jeden z řady testů, který bude Český rozhlas provádět v rámci zmíněného experimentálního vysílání DAB Praha. Pro posluchače se budeme vždy snažit zajistit maximální zvukovou kvalitu.
Koexistence analogu a digitálu
Má digitalizace význam i pro komerční stanice? Měly by se na jejím zavedení podílet společně s ČRo?
Přechod na digitální vysílání se týká všech vysílatelů, komerčních i veřejnoprávních. Rok 2025 se v této souvislosti zmiňuje především proto, že je to rok, do kdy platí současné licence provozovatelů soukromého vysílání. Ti se vůči státu ve svých licencích zavázali, že budou digitalizaci aktivně podporovat a nejpozději v roce 2025 přejdou na digitální vysílání. Pokud stát nestanoví závazný termín vypnutí analogu a ponechá vývoj digitalizace pouze na trhu a na aktivitě Českého rozhlasu, pak vznikne DAB jen jako nový, další vlnový rozsah, který bude existovat paralelně vedle analogového vysílání klidně i dvě desítky let.
Vyplatí se v dobách mobilního internetu čtvrté generace vůbec investice do digitálního vysílání? Nestačilo mobilním operátorům zavést speciální zvýhodněné balíčky a zvýšit FUP na úkor digitalizování?
To je dobrá otázka a lákavá nabídka. Za digitální vysílání se považuje jakákoliv forma jednosměrné distribuce audia v digitální podobě. Kromě zmiňovaného DAB sem určitě patří i řada dalších forem. Například internetový stream nebo tzv. multimedia broadcast multicast services, rozvíjející se v LTE sítích 4G, který na rozdíl od současných zvyklostí dramaticky šetří datový tok, když dokáže obsah požadovaný více uživateli posílat všem najednou namísto každému zvlášť jako nyní. Zajímavý je i formát DVB-T2, který ve verzi Lite zvládá příjem na mobilních přijímačích. Podstatné jsou dvě věci. Evropa se shodla na DAB jako na jednotném systému distribuce vysílání. Ta druhá věc je ještě podstatnější. DAB je zatím jediný digitální systém, který zajišťuje univerzální dostupnost, což je mimochodem jeden ze základních principů veřejné služby. Signál je dostupný každému a bez poplatků. Když k tomu přidáme, že se u DAB jedná o dospělé a vyzrálé řešení, a že například v kritických situacích má rádio nezastupitelnou roli, zdá se, že i přes existenci modernějších, zajímavějších a lákavějších možností je DAB tou správnou cestou.
O kolik by se mohl vlivem digitalizace zvýšit počet celoplošných stanic? Bude prostor pro nové stanice?
V tuto chvíli jsou zkoordinované tři vrstvy vysílacích kmitočtů. Každá z nich může obsáhnout zhruba šestnáct celoplošných stanic, nebo mnohonásobně více regionálních. Z toho je patrné, že prostoru pro současné i pro nové stanice je více než dost. Přesné číslo záleží na konfiguraci sítí a poptávce provozovatelů. V případě prudkého rozvoje DAB je možné uvažovat i o dalších koordinacích.
Karel Zýka, ředitel odboru techniky ČRo
Absolvent ČVUT, pět let byl technickým ředitelem Rádia Alfa, v ČRo působil v letech 2000-2006 jako ředitel úseku komunikace. Následně řídil síť regionálních televizí v TV Prima, aby se nakonec v roce 2014 opět vrátil do rozhlasu.
