Po dvaceti letech jste v Reflexu, jakou změnou prošlo médium od doby, kdy jste v týdeníku působil?
Největší změna je pochopitelně technologická, tenkrát se psalo na stroji, články jsme nosili na papíře do redakce – než přišel tehdejší šéfredaktor Petr Hájek s tím, že kdo má počítač, musí to dodávat na takových těch velkých floppy disketách. Ale v redakci to stejně vytiskli na papír, aby se do toho dalo čmárat, editovat a korigovat. Grafici kreslili titulky tužkou, lámalo se postaru. Proč to říkám: bylo to pracné a pomalé, pracovní čas autorů se měřil spíš na týdny než na dny. Dneska je to šup klik, je to věc spíš hodin než dnů. Jenže technologie a obsah souvisejí. Je to jak s foťákama: fotí se snadno a většinou blbě. Povrchnost – na ni si všichni musíme dát pozor.
Čtenost Reflexu se podle aktuálních výsledků výzkumu Media projekt pohybuje kolem 270 000 čtenářů na vydání. Myslíte si, že by mohla narůst?
Byl bych špatný šéfredaktor, kdybych neměl ambici růst. Do budoucna se celý trh roztřídí, buď budeme růst, nebo spadneme a skončíme. To ostatně platí pro všechna podobná tištěná periodika. Ovšem Reflex má výhodu. Disponuje věrností fanoušků vůči své velmi čitelné značce. To považuji za nejdůležitější součást našeho brandu.
Může být cestou k růstu i tvorba videoobsahu?
Myslím, že ano. Do on-line videa bychom šli rádi. Už proto, že klasické, terestricky šířené televize se logicky orientují na úplně jinou cílovou skupinu, než je ta naše. Míří na nejširší, nejsnáze zasažitelnou skupinu: vyšší věk, nižší vzdělání, nižší příjmy, menší města a venkov, převaha žen. Reflex je přesný opak: dvě třetiny mužů, výrazně vyšší příjmy i vzdělání, velká města, opinion makeři. Tuto mimo jiné i inzertně velmi zajímavou skupinu nechci rozmělnit. Je to naše stříbro, které musíme ošetřovat. Chceme pro ni vytvářet obsah, který ji bude zajímat.
Reflex má i web, který spíše než unikátní obsah publikuje koktejlové informace převzaté z anglických webů. Jste s jeho verzí spokojen?
Na jednu stranu je náš web ekonomicky úspěšný a jeho čtenost navíc stále roste (podle Netmonitoru 125 tisíc reálných uživatelů denně), čímž se po právu obhajují jeho současní autoři. Ovšem webový projekt nemá zatím svou tvář a čeká na koncepční rozhodnutí, které jej promění.
Sledujete konkurenci?
Jistě, i když úplně přímou konkurenci nemáme. Třeba týdeník Respekt jde více do hloubky a je čtenářsky náročnější, tudíž bude vždy zajímat ještě elitnější část potenciálních čtenářů. Zato Reflex by měl mít mnohem širší záběr. Říkám, že bychom chtěli dodávat obsahovou kvalitu Respektu v balení, které bude přístupnější rozsáhlejší cílové skupině.
Má onen širší záběr i vaše aplikace a zpoplatněný internetový archiv?
Jejich návštěvnost pomalu roste, byť klíčový je pro nás stále papírový Reflex. Technologické změny ale zpravidla probíhají ve skocích. Není to plynulý proces. Takže do technologických novinek musíme investovat energii i peníze a být připraveni na další skok. Bude to jako s televizí. Před 15 lety jsme si mysleli, že každou chvíli začnou lidi sledovat program jen na počítačích. Nezačali, jsou do poslední chvíle konzervativní. Možná se to stane letos, až přijde Netflix, následovat ho bude konkurence, vytvoří tlak, investují do edukace publika a evoluce se změní v revoluci. Něco podobného může zasáhnout i časopisecký trh.
Prorokujete tedy změny na mediálním trhu.
Ty se přece dějí. A budou mít důsledky. Periodika s malou přidanou hodnotou, plná balastu a informací neověřené validity, ta prostě zaniknou a nahradí je internet. Naopak ta média, která budou dodávat ověřenou, zanalyzovanou, propracovanou a hlavně hodnotnou informaci, ta na tom mohou vydělat. Budou prodávat svou autoritu a kredit. A za to bude část lidí ochotná platit. Právě do této skupiny by chtěl patřit Reflex. Distribuční kanály se budou měnit, ale mě to až tak nezajímá. Když naši autoři budou přinášet kvalitní a zajímavý obsah a názory, jež budou schopni doložit, tak ať náš obsah klidně vyvolávají trubači. Na formě distribuce až tak nezáleží.
Radek Bajgar, šéfredaktor Reflexu, Czech News Center
Bajgar pracoval v Reflexu už od roku 1990 jako reportér a poslední rok svého tehdejšího působení jako šéfredaktor. Následně zastával funkci šéfredaktora publicistiky na TV Nova a podílel se na tvorbě pořadů Na vlastní oči, Občanské judo, Tabu a další. Poté se stal ředitelem marketingu a šéfredaktorem vývoje nových formátů. Byl kreativním producentem na Nově a v České televizi.
