Evropská Unie chce zásadně proměnit přístup mladých lidí k sociálním sítím a současně posílit kontrolu digitální komunikace. Přijatá rezoluce propojuje ochranu dětí s kontroverzní chat control, která rozděluje odborníky i politiky.
Když rodiče dvanáctileté Lucky zjistili, že si sama založila profil na Instagramu, nebyli zrovna nadšení. Nevěděli, jestli jí mají účet povolit, nebo zakázat, a jestli by takový zákaz vůbec fungoval. Lucka mezitím nadšeně objevovala nový svět reelsů, chatů se spolužáky a algoritmy, které jí servírovaly na zlatém podnose nekonečný proud obsahu na míru.
To, co dnes řeší tisíce rodičů, teď řeší také Evropská unie – a rozhodla se přitvrdit. Evropský parlament schválil rezoluci, která počítá se zavedením věkových limitů pro sociální sítě a zároveň podporuje přijetí kontroverzního balíku opatření označovaného jako chat control.
Co přesně europoslanci chtějí
Evropský parlament přijal nezávaznou rezoluci, která doporučuje zavést minimální věk 16 let pro používání sociálních sítí, videoplatforem a aplikací využívajících umělou inteligenci. Mladší uživatelé ve věku 13 až 16 let by měli mít přístup pouze se souhlasem rodičů.
Součástí stejného politického balíku je také tlak na přijetí opatření známého jako chat control – tedy mechanismů, které by umožnily plošné vyhledávání dětské pornografie a dalšího nelegálního obsahu v digitální komunikaci. I když jde zatím jen o doporučení, výsledek hlasování ukazuje, že ochrana dětí se stává jednou z hlavních priorit EU v online prostoru.
V praxi tak poslanci vyzývají Evropskou komisi, aby připravila legislativu, která by platformám ukládala ověřovat věk uživatelů, omezovat návykové prvky a zavést bezpečnostní opatření pro mladistvé.
Bezpečí dětí na prvním místě
Podle europoslanců čelí děti na internetu kombinaci rizik, které současná legislativa neumí pokrýt:
- algoritmům podporujícím návykové chování (typu nekonečného scrollování či automatického přehrávání videí),
- kyberšikaně a šíření nevhodného obsahu,
- komerčnímu vykořisťování (například fenomén dětských influencerů),
- zranitelnosti vůči manipulaci AI, od deepfake fotek až po chatovací aplikace, které si děti snadno spletou s člověkem.
Europoslanci tvrdí, že děti nemohou čelit tlaku platforem na stejné úrovni jako dospělí. Připomínají také rostoucí počet případů, kdy sociální sítě a komunikační platformy slouží k vyhledávání či groomingu nezletilých.
Problém jménem chat control
Největší pozornost – a kritiku – vyvolává část návrhu, která se týká kontroly komunikace. Chat control má platformám umožnit automatické skenování obsahu, aby se identifikoval materiál s podezřelým či nezákonným obsahem (sexuální zneužívání dětí).
Technologicky by to znamenalo, že aplikace jako WhatsApp, Messenger, Signal či Gmail budou muset zavést systém, který dokáže vyhodnocovat obsah sdělení – ano, i ten šifrovaný. Kritici tvrdí, že jde o zásah do soukromí bez precedentu, protože žádná evropská legislativa zatím neumožňuje plošné skenování komunikace všech uživatelů.
Obavy panují také kolem falešně pozitivních výsledků, možnosti zneužití či tlaku na oslabení end-to-end šifrování. Organizace na ochranu práv uživatelů označují chat control za digitální prohledávání poštovní schránky a varují, že podobné nástroje mohou být časem rozšířeny i na jiné účely.
Teorie v praxi
Pokud by EU skutečně schválila závaznou legislativu, platformy by musely zavést hned několik nových mechanismů:
- ověřování věku uživatelů – sociální sítě budou muset zjistit, zde je uživatelům opravdu 16 let. Uvažuje se o různých metodách, od analýzy obličeje přes kontrolu dokladů až po ověření přes bankovní identitu. Každý z těchto přístupů ale přináší vlastní rizika pro soukromí.
- Změny algoritmů – platformy by měly omezit funkce, které podporují návykové chování, a upravit doporučovací algoritmy pro mladé uživatele.
- Povinné reportovací mechanismy – chat control počítá s tím, že platformy budou mít povinnost nahlásit podezřelý obsah autoritám, což vyvolává otázky o tom, jak budou definovány hranice podezřelého materiálu.
Přijatá rezoluce není závazná, ale má silný politický význam. Ukazuje směr, kterým se chce Evropský parlament vydat. Nyní bude na Evropské komisi, aby připravila konkrétní legislativní návrh. Ten následně projde standardním legislativním procesem, kde ho mohou členské státy výrazně upravit nebo úplně odmítnout.
