Velkou měrou se podílela na startu TV Nova, řídila konkurenční Primu, v České televizi byla šéfkou programu a vedla i rádia Evropa 2 a Frekvence 1. Kateřina Fričová, velká osobnost českých médií, zemřela ve věku 70 let.
„Kdybych poslechla maminku a lépe se učila, mohla ze mě dnes být docela dobrá obvodní lékařka,“ zmínila v roce 2001 v rozhovoru pro MAM. Osud si ale pro absolventku produkce na FAMU přichystal bohatou mediální kariéru. Kateřina Fričová začínala jako redakční poslíček v Květech a v roce 1981 se poprvé ocitla v Československé televizi, kde byla nejdříve asistentkou produkce, od roku 1990 pak vedoucí výroby a nakonec provozně šéfovala objektu Televizních novin.
Po více než deseti letech Kavčí hory opustila, protože prý nedostala prostor realizovat své představy, a zamířila do rodící se první české komerční televize. „Provozně realizační část TV Nova jsem postavila a rozchodila. Kromě toho jsem přivedla s sebou asi 150 lidí z veřejnoprávní televize. Byla to úžasná doba, Vladimír Železný byl neuvěřitelně inspirativní, měl schopnost sebereflexe, dokázal přiznat chyby. Někdy kolem let 1996/97 se Nova v mých očích začala stávat fabrikou,“ vzpomínala.
A tak přišel čas na další velký televizní přestup, o který se postarali zástupci banky IPB. „Do roku 1997 jsem Primu doma vůbec neměla. Někdy na konci prázdnin se mi zničehonic objevila na obrazovce. A krátce na to mě oslovila banka IPB, tehdejší držitel vysílací licence, s dotazem, zda bych do Primy nechtěla,“ vyprávěla Kateřina Fričová historku, jak se od začátku roku 1998 dostala do vedení konkurenční televize. Sledovanost za tři roky jejího působení vystoupala o deset procentních bodů na podíl mezi 17 a 18 procenty a příjmy z reklamy se zvýšily desetinásobně na 900 milionů korun.
V roce 2000 z Primy odešla – akcionáři prý měli odlišnou představu o mechanismech řízení – a televizi vyměnila za rozhlas. I proto, že neuspěla ve výběrovém řízení na generální ředitelku ČT. Ač se dostala do šestičlenného finále, zvolen byl Jiří Hodač (což vedlo k televizní krizi). Stala se tak generální ředitelkou mediálního zastupitelství Regie Radio Music a ředitelkou rádií Evropa 2 a Frekvence 1. „Pokud jste dvacet let v televizi, je přechod do rozhlasu změna. Netýká se to však manažerské části. Protože, buďto umíte nastavovat systémy a řídit je, nebo to neumíte. Jsem hluboce přesvědčená, že být jenom dobrý manažer nestačí. Musíte mít také odbornost v tom, co řídíte. Jakmile něco řídím a nerozumím chodu, mohou mi lidé z provozu namluvit cokoliv,“ uvedla pro MAM v únoru 2003.
V roce 2005 se rozhodla tři společnosti mediální skupiny Lagardere Michela Fleischmanna opustit, aby se mohla věnovat vlastním projektům. Jedním z nich byl televizní teleshoppingový kanál Top TV, který však předběhl dobu a kvůli nízkým výnosům musel skončit. Ještě před tím ale Kateřina Fričová v roce 2007 uspěla ve výběrovém řízení na programovou ředitelku České televize a vrátila se po 14 letech do veřejnoprávního média, které v té době řídil Jiří Janeček.
„Byla jedním z největších profíků v televizní branži. Byla to persona, kterou lidi respektovali. Znal jsem ji asi od roku 1991, kdy dělala v televizním zpravodajství produkci. Prošla si více televizemi a všude odváděla perfektní práci,“ zavzpomínal pro MAM na Kateřinu Fričovou současný člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. „Byla hrozně cílevědomá, věděla, co chce a jak toho dosáhnout, jak jednat s tvůrci. Pravda, občas byla tvrdá, ale lidsky byla báječná. Je to smutné. Odešel člověk, kterého je nesmírná škoda. A také je škoda, že už nemůže dál předávat své zkušenosti,“ dodal Jiří Janeček.
Programovou ředitelkou ČT byla do roku 2010, kdy došlo k restrukturalizaci managementu. Poté Kateřina Fričová působila na volné noze a vyučovala na katedře produkce FAMU.