Reklama
Megaboard
Search
Close this search box.

Dejan Verčič: Boj proti fašistům je dokonalou paralelou

Milošević i Putin zneužili krize k mobilizaci do nesmyslných válek, srovnává dva konflikty Dejan Verčič, který o moderní válečné propagandě mluvil na konferenci Forum Media.

Mají už začátky válek na Ukrajině a v Jugoslávii stejné jmenovatele?

Zdá se, že v mnoha ohledech se moderní válečná propaganda ubírá stejným směrem: na počátku je ekonomická a sociální krize, která lidi zneklidní. Poté političtí lídři formulují krizi v morálních souvislostech: čelíme flagrantní nespravedlnosti. Tu pak lze vyřešit jen akceptací volání po vyšším cíli — bohu, národu, či historii. Jugoslávie čelila ekonomické a sociální krizi v 80. letech a válka následovala v roce 1991. V roce 2008 postihla Rusko těžká hospodářská recese, načež došlo k invazi do Gruzie, což byla jen předehra k invazi na Ukrajinu v roce 2014. V obou zemích autoritativní vládci Milošević a Putin zneužili krizi a znepokojení veřejnosti k mobilizaci svých zemí do nesmyslných válek.

Reklama
Know

Podle vaší teze války začínají a končí komunikátoři. Které narativy předcházely těmto konfliktům?

Morálním rámcem pro válku na Ukrajině je Putinův výrok: „Rozpad Sovětského svazu byla největší geopolitická tragédie 20. století.“ Srbským rámcem pak: „Srbové ve válce vítězí a v míru prohrávají.“ Jinými slovy, buď Jugoslávie Srbům poskytne i de iure nadvládu nad zemí, nebo si Srbové vezmou to, co jim „patří“. Rusko dnes vede boj za „Ruský svět (Russkij mir)“, Srbsko v 90. letech usilovalo o „Velké Srbsko (Velika Serbija)“.

Je plná kontrola nad médii, jak ji vidíme v Rusku, nutnou podmínkou pro válečnou propagandu?

Technicky válka v Jugoslávii začala 27. června 1991 v 1:15, když ozbrojené vozy jugoslávské armády překročily slovinské hranice směrem k Lublani. Ale psychologicky válka začala už 9. března 1991 v Bělehradě, kde desítky tisíc lidí demonstrovaly proti zneužívání RTS (Rozhlasu a televize Srbska). Ten den končil s tanky a ozbrojenými auty v ulicích. Hlavní opoziční rádio B92 a televize Studio B byly zakázány a ukončily vysílání. Celkem bylo v balkánských válkách zabito asi 140 novinářů.

Internet a sociální sítě umožnily Rusku proniknout hluboko do naší společnosti, spojit se v dosud nevídaném měřítku se svými sympatizanty a, což je mnohem závažnější, nakazit naši sociální strukturu nedůvěrou v naše veřejné a politické instituce.

Dejan Verčič

Díky sociálním sítím, a obecně snadno přístupnému obsahu sledujeme válku online. Jak tento aspekt ovlivňuje propagandu a obecně komunikaci?

Internet a sociální sítě změnily způsob komunikace, a nejen jí. Můžeme se na tyto změny podívat z ruského i ukrajinského pohledu. Internet a sociální sítě umožnily Rusku proniknout hluboko do naší společnosti, spojit se v dosud nevídaném měřítku se svými sympatizanty a, což je mnohem závažnější, nakazit naši sociální strukturu nedůvěrou v naše veřejné a politické instituce. V této oblasti jsme byli všichni stejně lehkomyslní jako Německo s našimi energetickými zdroji. Pokud chcete, aby vaše země byla svobodná, musíte ji chránit a bránit, a to i komunikačně. Na ukrajinské straně internet a sociální sítě přispěly k její obraně úplně stejně jako kinetické zbraně typu střel Javelin. Hlavní rozdíl, jaký vidím mezi oběma válkami, je vynikající využití síly komunikace ze strany Ukrajiny. Je extrémně důležité i nadále udržet agresi a válku v mediální, veřejné i politické agendě spojenců.

Původní nezdařená speciální operace začíná podle posledních proklamací v ruských médiích získávat nálepku vlastenecké války. Je tento mobilizační motiv znám i z Jugoslávie?

Rozhodně. Jakmile Srbové morálně zarámovali válku jako způsob, jak zvrátit historickou nespravedlnost, kterou trpěli, přešli k vytváření stereotypního nepřítele. Prvními nepřáteli byli Albánci, ale pozornost se přesunula k Chorvatsku. Finálním nepřítelem se stal „ustašovec“ — fašistický člen kolaborantského Nezávislého státu Chorvatska z období druhé světové války. Tady je dokonalá paralela: srbská a jugoslávská armáda bojovala proti fašistům, ačkoliv jich měla nespočetně víc ve svých řadách. Rusové bojují s fašisty na Ukrajině — ačkoliv jich mají nepoměrně víc na své straně.

Dejan Verčič
Partner a ředitel Herman & partnerji, univerzitní profesor, slovinská PR legenda. V roce 1991 byl zakládajícím ředitelem slovinské národní tiskové agentury (STA). Pracoval pro korporace, finanční instituce i prezidenty a premiéry. Vybudoval a prodal komunikační agenturu Pristop a nyní rozvíjí novou poradenskou firmu specializovanou na strategickou komunikaci, kreativu a virtuální platformy.

V čem je strategická komunikace Ukrajiny mimořádná? Jak lze bojovat proti propagandě? A jak může podle Dejana Verčiče vypadat konec války na Ukrajině? Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Marketing & Media (45/2022).

Reklama
ČEZ
Reklama
ČEZ Vánoce
Reklama
Ipsos
MAM_SOME_800x1068_cover-50

MAM Exkluzivně v časopise

Michal Vodák_Notino_nový web-otvírák (36)
Michaela Suráková, Atmedia
Jan Michálek v podcastu Hype-Cast

MAM Téma čísla

Návrh bez názvu-127
WEB_normal(1)
iStock - efektivita - sto procent -nový web-otvírák (13)
Ipsos

MAM Další zajímavé čtení

Návrh bez názvu-130
Action
Miloň Čepelka, Kitl
Effie_novy-web-otvirak (2)
Návrh bez názvu-130
Action
Miloň Čepelka, Kitl
Effie_novy-web-otvirak (2)